Pravidla pro přesčasovou práci.  

Odpovědnost za svěřené věci – pracovněprávní řešení.  

Tiskopis Uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění.  

Finanční náklady spojené s lékařskou prohlídkou.  

Pravidla pro přesčasovou práci.

26.7.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer

Přesčasová práce by neměla být pravidlem, ale jen občasnou výjimkou. Řídí se poměrně striktními pravidly danými zákoníkem práce.

Prací přesčas se podle § 78 odst. 1 písm. i) zákoník práce rozumí práce, kterou zaměstnanec koná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konanou mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Těmto zaměstnancům proto není možné práci přesčas nařídit, protože dohodnou-li se na výkonu kratší pracovní doby, nemůže zaměstnavatel bez jejich souhlasu tento rozsah jednostranně navýšit.

Prací přesčas nesmí zaměstnavatel zaměstnat zaměstnance mladistvého, tj. zaměstnance do 18 let. Jedná se o absolutní zákaz, mladistvý zaměstnanec nesmí práci přesčas konat, ani kdyby s tím souhlasil. Zaměstnavatel proto nesmí práci přesčas v tomto případě nejen nařídit, ale ani se na jejím výkonu s mladistvým zaměstnancem dohadovat.

Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen výjimečně, a to jen z vážných provozních důvodů. Práce přesčas by měla být výjimečná, zaměstnavatel by ji proto neměl dopředu plánovat anebo s ní počítat při rozvržení pracovní doby.

Nařídit práci přesčas lze pouze v rozsahu zákonných limitů. Týdenní limit je maximálně 8 hodin a roční limit 150 hodin. Limit 150 hodin je stanoven v kalendářním roce, to je v období od 1.1. do 31.12., týdenní limit se počítá od okamžiku, kdy zaměstnavatel stanoví počátek rozvržení pracovní doby. Zaměstnavatel může práci přesčas nařídit jen za současného dodržení obou limitů, tzn., musí dodržet jak limit přesčasové práce v týdnu maximálně v rozsahu 8 hodin, tak musí být současně splněna podmínka, že výkon práce přesčas u jednotlivého zaměstnance v kalendářním roce doposud nepřesáhl 150 hodin.Nahoru Nad tyto zákonem stanovené limity může zaměstnavatel požadovat práci přesčas jen na základě dohody se zaměstnancem. Při této dohodnuté práci přesčas nesmí celkový rozsah práce činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Pouze u zaměstnavatelů, u kterých působí odborová organizace, je možné vymezit kolektivní smlouvou toto období až na 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

Odměňování práce přesčas je upraveno v závislosti na tom, zda zaměstnanci za výkon práce přísluší mzda nebo plat, a to v § 114 zákoník práce pro odměňování mzdou a v § 127 zákoník práce při poskytování platu.

Nařízení výkonu práce přesčas nemusí být písemné, zákoník práce písemné nařízení nevyžaduje. Zpravidla je práce přesčas nařizována zaměstnanci ústně pokynem nadřízeného zaměstnance.

Odpovědnost za svěřené věci – pracovněprávní řešení.

2.12.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer

Odpovědnost za ztrátu je zpřísněnou odpovědností a je na zaměstnanci, aby prokázal, že škodu nezavinil.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Podle zákoníku práce mohou být na písemné potvrzení svěřeny jen věci, jejichž cena nepřevyšuje 50 000 Kč. Věci, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.

Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí musí být uzavřena písemně. Není-li uzavřena písemně, resp. smluvní strany vadu spočívající v absenci písemné formy dodatečně neodstraní, je neplatná. Nedodržení písemné formy neznamená její absolutní neplatnost, ale podle občanského zákoníku způsobuje pouze neplatnost relativní. Znamená to tedy, že není-li dohoda o odpovědnosti uzavřena písemně, pak při zjištění ztráty věci, která byla na základ dohody zaměstnanci svěřena, pokud zaměstnanec namítne její neplatnost dohody, neodpovídá za vzniklou škodu v plné výši, ale pouze na základě obecné odpovědnosti, kdy jeho zavinění musí prokázat zaměstnavatel. Pokud zaměstnavatel zavinění zaměstnance prokáže, výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterou způsobil škodu. Toto omezení neplatí, prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zaměstnanec způsobil úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

Dohoda smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Zaměstnanec může od dohody odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených věcí proti jejich ztrátě. Odstoupení musí být zaměstnavateli oznámeno písemně. Není-li odstoupení od dohody o odpovědnosti provedeno písemně, neznamená to, že by bylo neplatné. Znamená to však, že pokud zaměstnavatel neplatnost odstoupení od dohody, které bylo učiněno ústně, namítne, a zaměstnanec neprokáže, že bylo učiněno, pak může zaměstnavatel s úspěchem po zaměstnanci požadovat náhradu škody s tím, že jeho dohoda o odpovědnosti trvá.

Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od dohody uveden den pozdější.

Zaměstnanec, který odpovídá za ztrátu svěřených věcí je povinen nahradit ztrátu v plné výši a své odpovědnosti se zcela nebo zčásti zprostí jen tehdy, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí je zpřísněnou odpovědností, neboť na rozdíl od obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu, kdy zaměstnavatel musí prokázat, že zaměstnanec škodu zavinil, v případě odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí se zavinění zaměstnance předpokládá a zaměstnanec musí prokazovat, že škodu nezavinil, pokud se chce odpovědnosti zprostit. V případě, že se zaměstnanec zcela nebo zčásti své odpovědnosti nezprostí, musí škodu nahradit v plné výši (neplatí zde tedy omezení jako v případě obecné odpovědnosti, kdy jde-li o škodu způsobenou z nedbalosti, výše náhrady je limitována částkou nejvýše čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance). Výši požadované náhrady určuje zaměstnavatel. Ke snížení požadované výše náhrady škody může dojít na základě soudního rozhodnutí, kdy soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu škody přiměřeně snížit.

Předmětem dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí mohou být pouze věci, které zaměstnanec sám a výlučně používá a má možnost kvalifikovaně zabezpečit jejich ochranu. Pokud svěřené věci používají i jiní zaměstnanci v rámci své pracovní činnosti vyplývající z jejich pracovních povinností, nejde o odpovědnost za ztrátu svěřených věcí. V případě, že zaměstnavatel zaměstnanci nedá objektivní předpoklady pro plnění smluvních závazků – např. neposkytne zaměstnanci uzamykatelnou skříňku, do které by mohl svěřenou věc ukládat, zaměstnanec se své odpovědnosti zprostí. Věcí svěřenou na písemné potvrzení proto nemůže být např. zařízení kanceláře nebo dílny (např. stoly, židle, obrazy a další inventář).

Tiskopis Uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění.

2.11.2022, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Uplatnit nárok na důchod lze i bez návštěvy OSSZ, a to elektronicky nebo poštou.

Klienti, kteří zvažují v současné době podání žádosti o předčasný starobní důchod s datem přiznání ještě do konce roku 2022, ale z důvodu velkého zájmu již nenajdou vyhovující termín pro objednání na příslušnou OSSZ pro sepsání žádosti, mohou  v této mimořádné situaci využít tiskopis ČSSZ „Uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění“.

Prostřednictvím tiskopisu si pojištěnec zachová letošní datum uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění v souvislosti s budoucím podáním žádosti o důchod v případě, kdy aktuálně z důvodu vysokého zájmu ze strany klientů nemůže žádost na OSSZ řádně sepsat. Tiskopis je k dispozici na ePortálu ČSSZ: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/unddp.

Tiskopis je možné jednoduše odeslat na zvolenou OSSZ elektronicky, a to po přihlášení klienta na ePortál ČSSZ například pomocí bankovní identity (Jak se přihlásit na ePortál ČSSZ). Další možností podání tiskopisu (i bez přihlášení do ePortálu ČSSZ) je jeho vyplnění, vytištění, podepsání a následné doručení na zvolenou OSSZ osobně nebo poštou.

Důležité upozornění:

Podání tiskopisu „Uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění“ není řádnou žádostí o důchod, ale je nutné se na OSSZ dostavit k jejímu vlastnímu sepsání, a to do data stanoveného po dohodě s OSSZ v návaznosti na toto podání (datum lze dohodnout osobně, telefonicky, e-mailem, popř. rezervací v online objednávkovém systému dané OSSZ), nejpozději však do šesti měsíců ode dne uplatnění nároku uvedeným tiskopisem. V případě, že nebude ve lhůtě uvedené v předchozí větě žádost o důchod sepsána, bude toto podání považováno za neúčinné.

V případě žádosti o řádný starobní důchod uvedený tiskopis není nutné využít, jelikož je možné požádat o přiznání důchodu zpětně s datem, který si žadatel určí sám. Výplata bude přiznána od data vzniku nároku na ni, přičemž nevyplacené splátky důchodu budou doplaceny. Limitem pro výplatu důchodu je 5 let zpátky, poté dochází k zániku nároku na výplatu jednotlivých splátek.

Finanční náklady spojené s lékařskou prohlídkou.

7.10.2022, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)

Kdo hradí náklady na vstupní lékařskou prohlídku?

Informace o úhradě za vykonání lékařských prohlídek před vznikem pracovního poměru uvádí ust. § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 373/2011 Sb.“): „Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.“

Dále uvádíme, že dle ust. § 101 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů: „Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.“

Z výše uvedeného tak vyplývá, že pokud zaměstnavatel s osobou ucházející se o zaměstnání uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah, musí jí vstupní lékařskou prohlídku uhradit.