PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Rodičovská dovolená po novele zákoníku práce.
Náhrada za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu a nemoci z povolání.
Příbuzenský vztah ve státní správě.
Změny v odměňování zaměstnanců veřejných služeb a správy.
Rodičovská dovolená po novele zákoníku práce.
21.10.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer
V souvislosti s požadavky work-life balance směrnice zakotvuje novela zákoníku práce změny v rodičovské dovolené.
Žádost o rodičovskou dovolenou bude nově třeba podávat písemně a zpravidla alespoň 14 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, přičemž v ní budou muset zaměstnankyně či zaměstnanec uvést, na jak dlouhou dobu hodlají rodičovskou dovolenou čerpat. Takovou žádost budou moci zaměstnankyně a zaměstnanec podávat opakovaně.
Na požadavky work-life balance směrnice se reaguje i v rámci změn § 241 zákoníku práce. Nově se zde navrhuje, navrhuje, aby byl zaměstnavatel povinen vyhovět písemné žádosti těhotné zaměstnankyně a zaměstnance nebo zaměstnankyně pečujících o dítě mladší než 15 let nebo osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až IV o výkon práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele (tj. žádosti o práci na dálku ve smyslu nově navrhovaného § 317 ZP – viz níže), nebrání-li tomu vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo povaha vykonávané práce.
Zakotvuje se také nová povinnost pro zaměstnavatele v podobě nutnosti vyhovět písemné žádosti zaměstnance nebo zaměstnankyně, jejichž žádosti podle § 241 odst. 2 zákoníku práce o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby zaměstnavatel v minulosti vyhověl, o obnovení původních pracovních podmínek, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.
V souladu s požadavky work-life balance směrnice bude zaměstnavatel také nově povinen písemně odůvodnit případné zamítnutí žádosti o kratší pracovní dobu, jinou vhodnou úpravu stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby, o výkon práce na dálku anebo žádosti o obnovu původních pracovních podmínek.
Náhrada za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu a nemoci z povolání.
29.11.2022, Zdroj: ČTK
Vláda projedná zvýšení náhrad výdělku po pracovním úrazu a nemoci z povolání.
Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících by se měly od ledna zvýšit. Zvednout by se totiž měl průměrný příjem, ze kterého se počítají. Růst by měl stejně jako procentní část důchodu, která se při valorizaci v novém roce zvedá o 5,1 procenta. Stejně jako u zaměstnanců by se měly upravit i náhrady po služebním úrazu či nemoci z povolání vojákům a policistům. Počítají s tím tři navrhovaná nařízení, která se chystá ve středu schvalovat vláda.
Náhrady se valorizují pravidelně. Představují rozdíl mezi průměrným příjmem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku i případný invalidní důchod. Tento rozdíl se pak dorovnává. Pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání, odpovídá náhrada části jeho průměrného výdělku před úmrtím. Pokud zemřelý pracovník živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.
Náhrady se zvyšují stejně jako procentní část důchodů. Ta od ledna vzroste, a to o 5,1 procenta. Stejně se tedy podle navrhovaných nařízení má zvednout i příjem, z něhož se pak náhrady počítají. Naposledy se upravovaly v září při letošní druhé mimořádné valorizaci penzí. Tehdy se příjem pro výpočet zvýšil o 5,2 procenta.
Úřady a instituce na náhrady po úpravě vydají podle podkladů k nařízením příští rok zhruba o dva miliony korun víc. Ostatní zaměstnavatelé platí od roku 1993 zákonné pojištění odpovědnosti u dvou pojišťoven, a to u Generali České pojišťovny a u Kooperativy. Ty by měly vyplatit na toto navýšení podle odhadů o 287,5 milionu korun víc.
Oslavy a jejich následky.
16.12.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer
Řecký básník Anakreón byl přesvědčený, že když popíjíme, starosti podřimují. Jeho doporučení se zdá být vhodným lékem v závěru roku, leč nezapomínejte přitom na zákoník práce.
Tato norma ledacos zakazuje. Například je zakázáno:
- požívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele,
- požívat alkoholické nápoje v pracovní době i mimo tato pracoviště a
- vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.
Alkoholickými nápoji jsou lihoviny, víno a pivo a další nápoje, pokud obsahují více než 0,5 objemového procenta ethanolu.
Ze zákazu jsou stanoveny výjimky pro zaměstnance, u nichž je požívání těchto nápojů součástí plnění pracovních úkolů (např. someliér) nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno (např. při obchodních jednáních). Zákaz se dále nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách (např. hutě, slévárny a sklárny), pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu. Pivem se sníženým obsahem alkoholu je pivo s obsahem alkoholu nejvýše 1,2 % objemových (1,0 % hmotnostních).
Nealkoholickým pivem je pivo s obsahem alkoholu nejvýše 0,5 % objemových (0,4 % hmotnostních).
Aby zaměstnavatel mohl zajistit (kontrolovat) dodržování výše popsaného zákazu, je zaměstnanec současně povinen dle ustanovení § 106 odst. 4 písm. i) ZP podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu.
Případná přítomnost alkoholu v těle zaměstnance se zjišťuje primárně dechovou zkouškou (orientačním vyšetřením dechu), a to prostřednictvím technicky ověřeného přístroje (analyzátorem alkoholu v dechu). K vyloučení pochybností o závěru, že je pod vlivem alkoholu, může být zaměstnanec vyzván oprávněným vedoucím zaměstnancem k tomu, aby se podrobil odběru potřebného biologického materiálu (zpravidla krve) u poskytovatele zdravotních služeb.
Může se stát, že zaměstnanec své povinnosti podrobit se zjištění na přítomnost alkoholu v těle nedostojí a prostě zkoušku odmítne. V takovém případě záleží především na tom, co ho k tomu vede. Jinak bude z hlediska možných následků posuzován případ, kdy tak učinil s odůvodněním, že pokyn k této zkoušce nedala oprávněná osoba, nebo prokáže nějaký důležitý zdravotní důvod, než kdyby k tomu žádný relevantní důvod neměl.
Nutno v této souvislosti upozornit ještě na speciální pravidlo obsažené v ustanovení § 16 odst. 5 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to ve vztahu k těm zaměstnancům, kteří vykonávají činnost, při níž by mohli ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek. Pokud by se taková osoba odmítla podrobit orientačnímu vyšetření na přítomnost alkoholu v těle, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.
Zákoník práce vyžaduje, aby pokyn k provedení zkoušky nebo vyšetření dal výhradně vedoucí zaměstnanec, který je zaměstnavatelem za tímto účelem písemně určen (nejlépe v nějakém vnitřním předpisu buď jmenovitě, nebo uvedením pozice). Není proto v pořádku, pokud dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v těle zaměstnance samy o sobě (bez předchozího pokynu oprávněného vedoucího zaměstnance) vykonávají např. vrátní nebo tzv. bezpečáci. Pokud by se zaměstnanec odmítl za těchto okolností podrobit dechové zkoušce, nelze jeho odmítnutí považovat za porušení „pracovní kázně“.
Pokud je u zaměstnance zjištěna přítomnost alkoholu v těle (nebo je zřejmé, že je pod jeho vlivem), s ohledem na ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) ZP nesmí zaměstnavatel připustit zaměstnance k další práci a zpravidla ho vykáže z pracoviště, protože tento není nadále schopen vykonávat práci a hrozí riziko pracovního úrazu.
Příbuzenský vztah ve státní správě.
14.11.2022, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Je možné, pokud vedoucí ekonomického úseku (hlavní účetní a správce rozpočtu) chce přijmout na hlavní pracovní poměr svou sestru jako mzdovou účetní, která by byla jako její přímá podřízená?
V dnešní době je velmi složité sehnat spolehlivou mzdovou účetní s dlouholetou praxí a tato možnost se nám naskytla, ale nevíme, jak to ošetřit v souladu s občanským zákoníkem, jestli to vůbec jde nějak ošetřit, pokud se jedná o přímou příbuznou.
Odpověď:
Z Vašeho dotazu nevyplývá přesně hlavní věc, a to, zda bude s dotyčnou paní uzavírán pracovní poměr nebo zda bude přijímána do služebního poměru (viz nadpis: příbuzenský vztah ve státní správě).
V případě, že bude s dotyčnou paní uzavírán „pouze“ pracovní poměr podle zákoníku práce, tak nic nebrání tomu, aby byla přijata na místo, kde bude přímo podřízena svému příbuznému (sourozenci). Zákoník práce žádná omezení v tomto směru nemá, ten pouze v § 318 ZP stanoví, že základní pracovněprávní vztah uvedený v § 3 nemůže být mezi manžely nebo partnery, o to se ale u Vás nejedná. Zákoník práce v tomto ohledu ponechává zaměstnavateli zcela „volnou ruku“. Zaměstnavatel si sám odpovídá za personální práci a také – v případě, že obsadí místa ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti osobami blízkými – si musí zajistit případnou kontrolu.
Poněkud jiná je však situace, kdyby byla dotyčná paní přijímána do služebního poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Podle § 43 odst. 1 tohoto zákona totiž platí, že státní zaměstnanci, kteří jsou sobě navzájem osobami blízkými, nesmějí být zařazeni ve službě tak, aby jeden byl přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho finanční nebo účetní kontrole.
Změny v odměňování zaměstnanců veřejných služeb a správy.
3.1.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer
Od 1. 1. 2023 nabyla účinnosti novela nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.
Jejím obsahem ale vůbec není (procentuální) zvýšení platových tarifů. Vláda tak realizovala avizované tvrzení, že k žádné klasické změně tzv. platových tabulek co do jejich výše začátkem letošního roku nedojde.
Uvedená novela nařízení vlády přinesla tři změny jiného druhu:
- Jak vyplývá z § 2 nařízení vlády, pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd je předepsán kvalifikační předpoklad potřebného vzdělání. V případě, že je zaměstnanec zařazen do platové třídy, pro kterou požadované vzdělání nesplňuje nebo splňuje pouze nižší z přípustných stupňů vzdělání, odečte se mu podle ustanovení § 4 odst. 7 nařízení vlády ze započitatelné praxe určitý počet let.
Ke změně došlo v písmenech c) a d) zmíněného ustanovení a odstavce nařízení vlády. U zaměstnance zařazeného do desáté platové třídy, který dosáhl vyššího odborného vzdělání, k žádnému odpočtu ze započitatelné praxe už docházet nebude. Ve vztahu k zaměstnanci zařazenému do jedenácté až šestnácté platové třídy se tento odpočet sjednotil na 2 roky pro případ, že dosáhl jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyššího odborného vzdělání.
Zapomenout nesmí v této souvislosti zaměstnavatel na přechodné ustanovení, dle kterého „zaměstnanci, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání a byl mu proveden odečet praxe podle § 4 odst. 7 písm. c) nebo d) nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, přepočítá zaměstnavatel dobu praxe podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení“. Znamená to, že zaměstnanci se po přepočtu může dostat vyššího platového tarifu.
- Mezi zaměstnance odměňované podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k nařízení vlády (tzv. druhá platová tabulka) byli nově zařazeni manželští nebo rodinní poradci. I ve vztahu k nim to ale platí za podmínky, že nejsou zaměstnancem uvedeným v § 303 odst. 1 ZP nebo úředníkem územního samosprávného celku podle § 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (viz nová formulace v § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb.).
- Třetí změna se dotkla § 5 odst. 5 nařízení vlády, vymezující zaměstnance, kteří jsou odměňováni podle tzv. páté platové tabulky. Do konce roku 2022 jimi byli výhradně pedagogičtí pracovníci dle § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nově k nim přibyli též akademičtí pracovníci státní vysoké školy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, kteří jsou na rozdíl od akademických pracovníků veřejných a soukromých vysokých škol odměňováni platem a doposud se jejich odměňování řídilo pravidly pro nejnižší stupnici platových tarifů (jde o akademické pracovníky vojenských nebo policejních vysokých škol).
V důsledku této změny došlo k rozšíření počtu platových tříd ve zmiňované platové tabulce. Namísto dosavadních 14 je jich nově 16. Nutno všem poznamenat, že 15. a 16. platová třída se týká právě a jen akademických pracovníků státních vysokých škol.