PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Několik poznámek k práci z domova.
Dohody o přeshraniční práci na dálku.
Práce na dálku u nás a ve světě.
Několik poznámek k práci z domova.
28.2.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer
Na co by zaměstnavatelé umožňující pracovat z domova neměli zapomínat?
Z pohledu pracovního práva se při práci z domova vyplatí nezapomínat na:
- Evidenci pracovní doby
Rovněž při práci v režimu home office platí povinnost zaměstnavatele dle § 96 ZP, tedy vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci pracovní doby. S ohledem na to, že pracovní dobu si ale zpravidla rozvrhuje zaměstnanec sám, bude k tomu zaměstnavatelem oprávněně vyžadována nezbytná součinnost z jeho strany. Jakým způsobem bude zaměstnancem evidence vedena, resp. jak a jaké podklady bude pro tento účel předávat zaměstnavateli, je na dohodě smluvních stran pracovního poměru. Nutno říci, že i když má být evidence pracovní doby přesná a odpovídat skutečnosti, v praxi se tak v tomto případě z logických důvodů mnohdy neděje.
- Posuzování překážek v práci
Zaměstnanci v režimu home office, který si sám rozvrhuje pracovní dobu, nepřísluší při některých jiných důležitých osobních překážkách v práci právo na náhradu mzdy nebo platu. Typicky jde o vyšetření a ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení, protože toto by měl zaměstnanec směřovat mimo pracovní dobu, kterou si sám rozvrhuje.
Kdyby šlo ale o případ, kdy zaměstnanec kombinuje práci na pracovišti zaměstnavatele v pracovní době rozvržené do směn a práci z jiného místa, na němž si pracovní dobu rozvrhuje sám, a překážka v práci by připadla do první ze zmíněných částí pracovní doby, pak se omezení neuplatní a na zaměstnance je nutné nahlížet jako na kteréhokoliv jiného zaměstnance a poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu při překážce v práci.
- Práci přesčas a ve svátek
Omezení obsažená v § 317 písm. c) ZP a týkající se práce přesčas a ve svátek nutno vykládat ve shodě s účelem, pro který tam jsou.
Nedávalo by smysl, aby zaměstnavatel kompenzoval zaměstnanci práci přesčas, která vznikla výhradně a jen v důsledku toho, jak si zaměstnanec rozvrhl pracovní dobu a jak ve vztahu k tomuto rozvrhu vykonával práci. Na druhé straně, jestliže je sice zaměstnanci umožněno, aby si při práci např. v místě svého bydliště rozvrhl pracovní dobu sám, ale zaměstnavatel mu přidělí normovanou práci v rozsahu, z něhož je už od počátku zřejmé, že ji zaměstnanec nemůže stihnout vykonat v rámci stanovené týdenní pracovní doby, a že tento rozsah proto zakládá reálně práci přesčas (zaměstnavatel využije svého práva a práci přesčas tímto způsobem zaměstnanci vlastně nařídí), pak je zaměstnavatel povinen zaměstnanci práci přesčas kompenzovat mzdou (platem), resp. po dohodě s ním náhradním volnem dle § 114 odst. 1 a § 127 odst. 1 ZP.
Pokud jde o omezení ve vztahu ke svátku, týká se jen případu, kdy zaměstnanec v tento den pracuje. Není-li po zaměstnanci práce ve svátek vyžadována (a v některých případech ani být nemůže), přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku, resp. se mu mzda či plat nekrátí.
- Cestovní náhrady
I kdyby měl zaměstnanec sjednáno v této souvislosti se zaměstnavatelem více míst výkonu práce (tj. včetně adresy svého bydliště) a pravidelné pracoviště se shodovalo s místem výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele, nejde v případě home office uvažovat o tom, že by byl na pracovní cestě (cestě mimo pravidelné pracoviště), protože zaměstnanec nikam necestuje, naopak se nachází
Nová úprava práce na dálku.
17.3.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer
Poskytování paušální náhrady zaměstnanci pracujícímu z domova je pouze jednou ze změn, kterou při tomto pracovním režimu zavádí novela zákoníku práce. Jaké jsou ty další?
Zaměstnavatel je povinen uzavřít se zaměstnancem písemnou dohodu o práci na dálku. Závazek z dohody o práci na dálku lze rozvázat písemnou dohodou anebo jej písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu s 15denní výpovědní dobou běžící ode dne doručení výpovědi (strany se mohou dohodnout na odlišné délce výpovědní doby). Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě o práci na dálku sjednat odlišnou délku výpovědní doby; výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě o práci na dálku sjednat, že závazek z této dohody nelze vypovědět, pokud je v pracovní smlouvě jako jediné místo výkonu práce sjednáno jiné místo než je pracoviště zaměstnavatele.
Upravuje se možnost zaměstnavatele ve výjimečných případech v návaznosti na opatření orgánu veřejné moci nařídit zaměstnanci výkon práce na dálku, kdy jsou v této souvislosti rovněž navrženy zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
Na pracovněprávní vztah zaměstnance, který podle odstavce 1 vykonává práci na dálku a zároveň se dohodne se zaměstnavatelem, že pro něj bude konat sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se vztahuje tento zákon s tím, že:
- se na něj úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nepoužije; délka směny však nesmí přesáhnout 12 hodin,
- při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (§ 199 odst. 2),
- pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a 194 a čerpání dovolené platí stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tyto účely povinen určit.
Dohody o přeshraniční práci na dálku.
2.3.2023, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Česká republika uzavřela s Německem a s Rakouskem Rámcové dohody týkající se osob, které vykonávají obvyklou přeshraniční práci na dálku, tzv. telework, a to s účinností od 1. 3. 2023.
Právním základem dohod je čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004, podle kterého lze dohodou příslušných institucí členských států stanovit výjimku v zájmu určité skupiny osob. Obě rámcové dohody jsou účinné od 1. 3. 2023.
Česká republika uzavřela s Německem a s Rakouskem Rámcové dohody týkající se osob, které vykonávají obvyklou přeshraniční práci na dálku (tzv. telework). Právním základem dohod je čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004, podle kterého lze dohodou příslušných institucí členských států stanovit výjimku v zájmu určité skupiny osob. Obě rámcové dohody jsou účinné od 1. 3. 2023.
Rámcové dohody se týkají pouze zaměstnanců, kteří splňují následující podmínky:
- mají pouze jednoho zaměstnavatele,
- vykonávají pro tohoto zaměstnavatele přeshraniční práci na dálku (zpravidla z domova); to znamená, že jejich bydliště, odkud obvykle vykonávají práci na dálku, se nachází v České republice a sídlo/provozovna zaměstnavatele, kde obvykle vykonávají práci, se nachází v Německu/Rakousku NEBO jejich bydliště, odkud obvykle vykonávají práci na dálku, se nachází v Německu/Rakousku a sídlo/provozovna zaměstnavatele, kde obvykle vykonávají práci, se nachází v České republice,
- práce vykonávaná na dálku je stejná jako práce vykonávaná v sídle/provozovně zaměstnavatele,
- práce na dálku je vykonávána pomocí informačních technologií,
- práce na dálku ve státě bydliště je vykonávána v rozsahu 25 – 40 % z celkového výkonu závislé činnosti,
- udělení výjimky je v jejich zájmu.
- Rámcové dohody se nevztahují:
- na OSVČ, které přeshraničně pracují z domova,
- na zaměstnance, kteří vykonávají jakékoli další zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost,
- na osoby, které se nacházejí v přeshraniční situaci zahrnující další členský stát.
Zaměstnanec vykonávající práci na dálku ve státě bydliště v rozsahu 25 % až 40 %, který má dle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004 podléhat právním předpisům členského státu bydliště, avšak v jehož zájmu je podléhat právním předpisům státu sídla zaměstnavatele, může požádat o výjimku podle konkrétní Rámcové dohody, přičemž žádost podá u příslušné instituce ve státě sídla svého zaměstnavatele. Při splnění podmínek Rámcové dohody má zaměstnanec na udělení výjimky právní nárok.
Pokud zaměstnanec vykonává práci na dálku ve státě bydliště v rozsahu méně než 25 %, podléhá právním předpisům státu sídla zaměstnavatele dle čl. 13(1)(b)(i) nařízení (ES) č. 883/2004.
Pokud zaměstnanec vykonává práci na dálku ve státě bydliště v rozsahu vyšším než 40 %, Rámcové dohody se na něj nevztahují. Přesto má možnost požádat o výjimku dle čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004. Na udělení takové výjimky není právní nárok, může však být udělena po dohodě příslušných institucí dotčených členských států.
Žádost o výjimku dle Rámcové dohody lze podat u příslušné instituce členského státu, jehož právním předpisům si dotčený zaměstnanec přeje podléhat, a to až na dobu dvou let do budoucna. O výjimku dle Rámcové dohody je možné žádat opakovaně.
Příklady:
Zaměstnanec s bydlištěm v ČR
Příklad č. 1 s Německem
Zaměstnanec má bydliště v ČR a je zaměstnán u německého zaměstnavatele. Zaměstnanec vykonává práci na dálku (telework) ze svého bydliště v ČR v rozsahu 2 dnů v týdnu (= 40 %), 3 dny v týdnu (= 60 %) vykonává práci v provozovně zaměstnavatele na území Německa.
Řešení:
Zaměstnanec vykonává podstatnou část činnosti ve státě bydliště, standardně jsou pro něj použitelné české právní předpisy dle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Pokud si přeje podléhat právním předpisům sídla zaměstnavatele, tj. německým právním předpisům, požádá o výjimku dle Rámcové dohody uzavřené mezi Českou republikou a Německem.
Žádost o výjimku dle Rámcové dohody s Německem lze podat u německé instituce GKV-Spitzenverband, DVKA.
Příklad č. 1 s Rakouskem
Zaměstnanec má bydliště v ČR a je zaměstnán u rakouského zaměstnavatele. Zaměstnanec vykonává práci na dálku (telework) ze svého bydliště v ČR v rozsahu 2 dnů v týdnu (= 40 %), 3 dny v týdnu (= 60 %) vykonává práci v provozovně zaměstnavatele na území Rakouska.
Řešení:
Zaměstnanec vykonává podstatnou část činnosti ve státě bydliště, standardně jsou pro něj použitelné české právní předpisy dle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Pokud si přeje podléhat právním předpisům sídla zaměstnavatele, tj. rakouským právním předpisům, požádá o výjimku dle Rámcové dohody uzavřené mezi Českou republikou a Rakouskem.
Žádost o výjimku dle Rámcové dohody s Rakouskem lze podat u rakouské instituce Dachverband der Sozialversicherungen, Abteilung für europäische und internationale Sozialversicherung
Kundmanngasse 21, 1030 Wien.
Pokud zaměstnanec nepožaduje výjimku dle Rámcové dohody, musí splnit svoji oznamovací povinnost vůči místně příslušné OSSZ (https://www.cssz.cz/web/cz/soubezny-vykon-cinnosti; https://www.cssz.cz/web/cz/kontakty), která prozatímně určí použitelné právní předpisy ČR v souladu s čl. 13 nařízení (ES) č. 883/2004.
Zaměstnanec s bydlištěm v Německu/Rakousku
Příklad č. 2 s Německem
Zaměstnanec má bydliště v Německu a je zaměstnán u českého zaměstnavatele. Zaměstnanec vykonává práci na dálku (telework) ze svého bydliště v Německu v rozsahu 2 dnů v týdnu (= 40 %), 3 dny v týdnu (= 60 %) vykonává práci v provozovně zaměstnavatele na území ČR.
Řešení:
Zaměstnanec vykonává podstatnou část činnosti ve státě bydliště, standardně jsou pro něj použitelné německé právní předpisy dle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Pokud si přeje podléhat právním předpisům sídla zaměstnavatele, tj. českým právním předpisům, požádá o výjimku dle Rámcové dohody uzavřené mezi Českou republikou a Německem.
Příklad č. 2 s Rakouskem:
Zaměstnanec má bydliště v Rakousku a je zaměstnán u českého zaměstnavatele. Zaměstnanec vykonává práci na dálku (telework) ze svého bydliště v Rakousku v rozsahu 2 dnů v týdnu (= 40 %), 3 dny v týdnu (= 60 %) vykonává práci v provozovně zaměstnavatele na území ČR.
Řešení:
Zaměstnanec vykonává podstatnou část činnosti ve státě bydliště, standardně jsou pro něj použitelné rakouské právní předpisy dle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Pokud si přeje podléhat právním předpisům sídla zaměstnavatele, tj. českým právním předpisům, požádá o výjimku dle Rámcové dohody uzavřené mezi Českou republikou a Rakouskem.
Žádost o výjimku dle Rámcové dohody lze podat u místně příslušné správy sociálního zabezpečení (https://www.cssz.cz/web/cz/kontakty).
Tiskopis žádosti o výjimku dle Rámcové dohody je dostupný na webu ČSSZ: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/szzvpp. Do pole „Důvody žádosti o výjimku“ žadatel uvede, že se jedná o žádost dle Rámcové dohody o přeshraniční práci na dálku mezi ČR a Německem/Rakouskem.
Jsou-li splněny podmínky pro určení příslušnosti k českým právním předpisům dle Rámcové dohody, ČSSZ vystaví potvrzení A1.
Práce na dálku u nás a ve světě.
13.3.2023, Zdroj: ČTK
Česká republika se v žebříčku zemí, kde se nejlépe pracuje na dálku, umístila na 24. místě.
Vyplývá to z analýzy společnosti NordLayer, která byla dnes zveřejněna. První je Německo, za kterým se umístilo Dánsko a Spojené státy. Lépe než Česko dopadlo Slovensko (16. místo), Polsko (13. místo), Chorvatsko (22. místo) nebo Litva (páté místo).
Evropské země tvoří osm z deseti nejlepších míst pro práci na dálku. Dobré podmínky pro práci na dálku poskytují ale i konkurenti z Asie a Severní Ameriky, jako jsou Singapur, Jižní Korea, Kanada a Japonsko. Africké a blízkovýchodní země se do horní poloviny žebříčku nedostaly. Nejméně ideální zemí pro práci na dálku je Alžírsko.
Žebříček srovnával 66 zemí. Zohledňoval kybernetickou bezpečnost, ekonomické a sociální podmínky, digitální a fyzickou infrastrukturu a přístup k pandemii covidu-19.