Informování o obsahu pracovního poměru po novele zákoníku práce.  

Nekolidující příjem uchazeče o zaměstnání v roce 2023.  

Početní chyby ve mzdové účtárně.  

Úprava cestovních náhrad pro rok 2023.  

Informování o obsahu pracovního poměru po novele zákoníku práce.

14.3.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jednou z evropských směrnic, která se promítla do přípravy novely zákoníku práce, je směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. Na jejím základě dochází k rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele o obsahu pracovního poměru stanovených v § 37 zákoníku práce.

Novela zákoníku práce rozšiřuje rozsah  informační povinnosti zaměstnavatele. Doplňuje se tak údaj o  době trvání a podmínkách zkušební doby, údaj o postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a to včetně údaje o výpovědních dobách a postupu při neplatném rozvázání pracovního poměru, údaj o poskytovaném odborném rozvoji zaměstnance, údaj o stanovené týdenní pracovní době, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení, o rozsahu práce přesčas, o rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a době poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo a údaj o účasti zaměstnance na nemocenském a důchodovém pojištění.

Lhůta k informování zaměstnance běží od prvního dne výkonu práce (tj. dne, kdy zaměstnanec fakticky zahájí výkon práce) a činí 7 kalendářních dní nebo 1 měsíc, a to v závislosti na tom, o jakou informaci se jedná (nejzákladnější informace zaměstnanec musí obdržet nejpozději do 7 dní, zbytek do 1 měsíce). Rozdělení informací do dvou skupin a stanovení dvou odlišných lhůt pro poskytnutí té které informace, se nejeví jako účelné. Písemná informace, aby měla pro zaměstnance smysl, by přitom měla být poskytnuta, pokud možno, již na začátku realizace pracovněprávního vztahu. Navrhuje se tak stanovit jednotnou lhůtu pro splnění informační povinnosti, a to 7 kalendářních dní od vzniku pracovního poměru (den nástupu do práce sjednaný v pracovní smlouvě), nikoliv tedy dne, kdy byla práce fakticky zahájena (první směna). Oproti stávající úpravě tak dochází ke zkrácení lhůty, avšak okamžik počátku jejího běhu zůstává stejný.

V § 37 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavateli uloženo, aby individuálně každému zaměstnanci poskytl informaci písemně. Zaměstnavatel přitom může zaměstnanci poskytnout informaci v listinné podobě, ale i v elektronické podobě, přičemž odstavec 4 nově výslovně upravuje podmínky pro poskytnutí informace v elektronické podobě.

Seznamte se detailně s novelou zákoníku práce. Připravili jsme pro Vás několik seminářů, stačí si jen vybrat:

• Novela zákoníku práce 2023/2024
• Novela zákoníku práce 2023/2024 – zaostřeno na práci na dálku
• Novela zákoníku práce 2023/2024 – zaostřeno na doručování pracovněprávních písemností
• Novela zákoníku práce 2023/2024 – zaostřeno na postavení pečujících osob v pracovněprávních vztazích

Nekolidující příjem uchazeče o zaměstnání v roce 2023.

9.2.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Uchazeči o zaměstnání si mohou přivydělat v tzv. nekolidujícím zaměstnání.

V souladu s ustanovením § 25 odst. 3 zákona č. 435/20024 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,  může uchazeč o zaměstnání, který  nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci,  vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohodu o pracovní činnosti), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřekročí ½ minimální mzdy. S účinností od 1. 1. 2023  tedy příjem může činit nejvýše 8 650 Kč za měsíc.

Zákon č. 206/2017 Sb., který nabyl účinnosti 29.7.2017,  a jímž se  změnil zákon  o zaměstnanosti,  již neumožňuje, aby uchazeč o zaměstnání  vykonával práci na základě dohody o provedení práce.

Početní chyby ve mzdové účtárně.

28.3.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

I mzdová účetní se může občas přepočítat. Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanci vyplatí víc, než na co má nárok?

Vzniklý přeplatek není možné bez písemné dohody o srážce ze  mzdy zaměstnanci srazit.  Nastat mohou dvě situace:

Zaměstnanec nepodepíše dohodu o srážce ze mzdy.

V tomto případě  může zaměstnavatel podat žalobu  na zaměstnance a musí  soudu prokázat, že zaměstnanec věděl nebo měl vědět, že mu příslušná část mzdy nenáleží.  Jedná-li se o menší rozdíly ve mzdě, bude patrně zaměstnanec argumentovat tím, že přijal  zúčtovanou mzdu v dobré víře.  Škoda, která tím zaměstnavateli vznikla, může být vymáhána na zaměstnanci, který škodu způsobil.

Zaměstnanec podepíše dohodu o srážce ze mzdy.

Nutno si uvědomit, že dohoda  uzavřená mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem získává pořadí dnem uzavření dohody.  Pokud  má zaměstnanec exekuční srážky  nebo i  jiné dohody o srážce  ze mzdy s dřívějším pořadím, nelze  zaměstnanci ze mzdy již nic srazit,  a tato srážka čeká v pořadí, až budou dřívější pohledávky uhrazeny.  Má-li tato dohoda první pořadí,  zaměstnavatel ke srážce  přistoupí  neprodleně.  Ovšem zde je třeba připomenout, že se  tato  srážka musí provést z hrubé mzdy, nikoliv z čisté, aby došlo ke  správnému zúčtování daní,  pojistného a vrácení přeplacené mzdy na účet 521- mzdové náklady, neboť  při srážce z čisté mzdy  dochází k porušení účetních souvztažností a ke zkreslení výše průměrných mezd nejen pro statistické účely, ale  i pro vnitropodnikové rozbory.

V této souvislosti je důležité upozornit na zákonné postupy při provádění srážek ze mzdy včetně srážek na základě dohody o srážce ze mzdy. Srážka ze mzdy  z titulu přeplatku mzdy  je srážkou nepřednostní a   zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že při  nepřednostní srážce je nutné zaměstnanci vyplatit nezabavitelnou částku, třetí i druhou třetinu. S ohledem na  respektování zákonných postupů se  pak  větší přeplatek mzdy  musí  srážet  postupně,  po několik měsíců.

Úprava cestovních náhrad pro rok 2023.

31.3.2023, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (www.fulsoft.cz)

U průměrných cen pohonných hmot se mění cena za 1 kilowatthodinu elektřiny z 6,00 Kč na 8,20 Kč.

Ve Sbírce zákonů ČR vyšla vyhláška č. 85/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023.

Vydáno dne: 31. 3. 2023
Účinné od: 1. 4. 2023