Léto – čas odpočinku i brigád.  

Prodloužení dovolené – pracovněprávní řešení.  

Léto – čas odpočinku i brigád.

1.6.2023, Zdroj: ČTK

Zájem firem o brigádníky v Česku je letos podobný jako před rokem, naopak uchazečů je málo, ačkoliv mzdy mírně vzrostly.

Brigádníky i letos nejvíce lákají administrativní pozice, manuálně pracovat nechtějí. Vyplývá to z ankety mezi personálními agenturami.

„Nabídka brigád se vrací k normálu před pandemií. Nabídky jsou opět ve všech oblastech, jako jsou například služby, cestovní ruch, gastronomie. Objevují se více i oblíbené přivýdělky v administrativě a je zvýšená poptávka ve výrobě, logistice a maloobchodu, kde firmy řeší zástupy za zaměstnance na dovolené,“ řekl šéf marketingu agentury Manpower Jiří Halbrštát.

Dlouhodobé letní brigády na celé prázdniny v ubytování, stravování a cestovním ruchu obsazují podle něj firmy a podnikatelé s předstihem v květnu a červnu. Celé léto se ale budou objevovat nové nabídky, protože firmy často hledají záskoky nebo výpomoc na poslední chvíli. Tyto nabídky bývají navíc lépe placené z důvodu urgence. Letní práci v kempu, hotelu nebo na festivalu je dobré domlouvat dlouho dopředu.

Nabídka sezonních brigád bývá každoročně na podobné úrovni, uvedla šéfka marketingu Grafton Recruitment Jitka Součková. Po brigádnících a sezonních pracovnících je největší poptávka v gastronomii, dále ve výrobě na pozice nekvalifikovaných dělníků, ve skladech a v Praze i v kurýrních službách a fast foodech, zájem ze strany uchazečů je však nejčastěji o práci v kanceláři. O manuální brigády je zájem stále nižší, dodala.

Agentura Hays zájem o brigádníky mezi korporátními klienty eviduje letos mizivý. Důvodem je podle ní úbytek zájmu o sezonní pracovní sílu do firem. Pokud firmy hledají brigádníky nebo zaměstnance na zkrácené úvazky, zpravidla je to na dlouhodobější spolupráci, nikoliv pouze na pár týdnů, jak tomu bývalo v minulosti, uvedla agentura. Příčinou jsou obvykle úsporná opatření ve firemních rozpočtech a hledání zástupu práce mezi interními silami, míní Martina Papoušková z Hays.

Ze strany uchazečů je podle Součkové poptávka po brigádách sezonního typu v poslední době nižší. Kde však mezi Čechy zájem roste, je přivýdělek ke stávajícímu zaměstnání. Ve většině případů ovšem nabídky firem nejsou kombinovatelné s jinou prací, řekla.

Mzdy rostly letos jen velmi mírně, uvedla Součková. Za práci ve skladu v loňském roce si brigádníci v Praze vydělali průměrně 150 Kč za hodinu, letos je to 160 Kč za hodinu. Mimo hlavní město nejsou mzdy brigádníků ve skladech o moc rozdílné a pohybují se od 145 do 155 Kč za hodinu.

Průměrně jsou podle Halbrštáta nabídky kolem 150 Kč za hodinu a velmi často jsou za 170 Kč. Například nárazová vykládka kamionu může být za 190 Kč, uvedl. „Máme také brigádu v e-shopu, kde hledáme lidi jen na neděli, a to s němčinou. Zde si brigádník vydělá 250 Kč za hodinu,“ řekl. Sazba zohledňuje také dostupnost pracoviště. Například logistická centra na periferii Prahy hledají brigádníky za 200 Kč, což je více, než platí firmy uvnitř města.

Prodloužení dovolené – pracovněprávní řešení.

9.6.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zásada „co není zakázáno, je dovoleno“ umožňuje zaměstnavatelům prodloužit nárok zaměstnanců na dovolenou nad zákonem stanovený nárok.

Zákoník práce v § 211 ZP vyjmenovává druhy dovolené (dovolená za kalendářní rok a dodatková dovolená). Vzhledem k tomu, že zákoník práce nezakazuje sjednání dalšího druhu dovolené, není vyloučeno, aby zaměstnavatel při zachování zásady rovnosti a zákazu diskriminace poskytoval i jiné druhy dovolené. I v úpravě dovolené platí zásada: „co není zakázáno, je dovoleno“.

Ačkoliv je od 1. 1. 2021 změněna koncepce vzniku práva na dovolenou v závislosti na odpracované délce pracovní doby a právo na dovolenou se zjišťuje v hodinách, nemění se zákoníkem práce upravená výměra dovolené, která je stále vyjádřena v jednotkách týdne.

Pokud jde o dovolenou za kalendářní rok podle § 212 odst. 1 ZP, činí výměra dovolené nejméně čtyři týdny. Od ustanovení § 212 odst. 1 ZP se lze odchýlit ve prospěch zaměstnance.

Z uvedeného vyplývá, že zaměstnancům (s výjimkou uvedenou v § 212 odst. 2 a 3 ZP) může být dovolená prodloužena bez jakéhokoliv omezení. Právní úprava nezakazuje sjednání podmínek pro prodloužení dovolené. Není tak vyloučeno, aby zaměstnavatel prodloužil dovolenou pouze určitým skupinám zaměstnanců, např. delší dovolenou přiznal zaměstnancům pracujícím u zaměstnavatele delší počet let nebo zaměstnancům konajícím práce fyzicky nebo duševně náročné nebo zaměstnancům pracujícím v nepřetržitém provozu apod. Zaměstnavatel však musí při takovém prodloužení dovolené respektovat úpravu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dovolenou lze prodloužit nejen o další týdny, ale i o jednotlivé dny, protože to zákoník práce nezakazuje. V případě, že zaměstnavatel nemá možnost (například z ekonomických nebo provozních důvodů) poskytnout zaměstnancům celý týden dovolené navíc, bude mít možnost jim prodloužit dovolenou např. pouze dva dny, tři dny apod.

Protože zaměstnavatelé, jejichž odměňování je závislé na státním rozpočtu, nemají možnost prodlužovat dovolenou, § 212 odst. 2 ZP stanoví, že dovolená zaměstnanců uvedených v § 109 odst. 3 ZP činí 5 týdnů. Prodloužit dovolenou svým zaměstnancům nesmějí stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů a školská právnická osoba zřízená MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem a regionální rada regionu soudržnosti. Zaměstnancům těchto zaměstnavatelů však přísluší dovolená o 1 týden delší přímo ze zákona. Zákoník práce rovněž nepřipouští prodlužování dovolené pedagogickým pracovníkům a akademickým pracovníkům vysokých škol, jejichž zákonná dovolená činí 8 týdnů (§ 212 odst. 3 ZP). Od ustanovení § 212 odst. 2 a 3 ZP se nelze odchýlit.