Mzda za práci přesčas.  

Změna práce přesčas ve zdravotnictví.  

Připravované novinky u dohod.  

Mzda za práci přesčas.

13.7.2023, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak počítat mzdu za práci přesčas, má-li zaměstnanec sjednánu vedle fixní mzdy i pohyblivou (nenárokovou) složku mzdy?

Dotaz:

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno, že fixní mzda je 27 500 Kč a nenároková složka 2 500 Kč (osobní ohodnocení v závislosti na pracovní výkonosti, která je určována zaměstnavatelem). Nevím, zda se při výpočtu přesčasových hodin vychází pouze z fixní mzdy, tzn. z částky 27 500 Kč?

Odpověď:

Jedná se o smluvní mzdu, která  je však rozlišena  na pevnou část a pohyblivou část. Pohyblivá část je  v kompetenci   zaměstnavatele v závislosti na  výkonnosti zaměstnance.

Dojde-li k výkonu práce přesčas, za kterou nebude poskytováno náhradní volno,  je zaměstnavatel povinen poskytnout mzdu za práci  přesčas včetně příplatku za práci přesčas, který činí alespoň 25 % průměrného hodinového výdělku.

Mzdou se v daném případě rozumí  pevná část a přiznaná pohyblivá část v konkrétním měsíci.  Postup si  vysvětlíme na příkladu.

Příklad:

Harmonogramem směn bylo  stanoveno  odpracovat 176 hodin. Zaměstnanec odpracoval  navíc 10  hodin na základě  příkazu  zaměstnavatele (práce přesčas).   V daném měsíci mu byla kromě pevné části mzdy přiznána i pohyblivá část ve výši 1 800 Kč.    Celková mzda činí 27 500 + 1 800 = 29 300 Kč.

Celková mzda včetně práce přesčas …….29 300 : 176 x 186  + 25 % x 10 x průměrný hodinový výdělek

Změna práce přesčas ve zdravotnictví.

7.7.2023, Zdroj: ČTK

Česká lékařská komora nesouhlasí se změnou zákoníku práce týkající se práce ve zdravotnictví, kterou navrhli poslanci.

Změna má umožnit pracovat přesčas dobrovolně více hodin, i nad 416 hodin za rok. Poslance-lékaře, včetně Víta Kaňkovského (KDU-ČSL), který návrh předložil, proto komora oslovila otevřeným dopisem. Minulý týden komora prezentovala průzkum mezi 500 lékaři, podle nějž až 97 procent nemocnic současnou právní úpravu přesčasů danou zákoníkem práce porušuje.

„Návrh považujeme za špatný a rizikový,“ uvedl v dopise prezident ČLK Milan Kubek. Bez dohody se zaměstnancem může zaměstnavatel nařídit 150 hodin přesčasů ročně, další přesčasy nad tento rámec jsou dobrovolné.

„Velmi často se také ona ‚nedobrovolná dobrovolnost‘ v souvislosti s výkonem takzvaně dohodnuté práce přesčas projevuje tím, že zaměstnavatelé včleňují ujednání o přesčasové práci přímo do textu pracovních smluv, což pak činí zaměstnancům problémy při snaze o zbavení se tohoto závazku,“ uvedl Kubek. Doplnil, že u mladých lékařů bývá souhlas s takovou prací vynucován i oddálením přístupu k atestační zkoušce.

Novela zavádí podle komory prodloužení maximální týdenní pracovní doby ve zdravotnictví na 56 hodin týdně, u zdravotnické záchranné služby až na 60 hodin. Umožní tak v průměru až osm či u záchranářů až 12 hodin přesčasů týdně. V současnosti se taková přesčasová práce řeší právě dohodami nad rámec běžného pracovního úvazku. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu. Změna by měla platit dočasně do konce roku 2028.

Některé změny v zákoníku práce si vyžádala dvojice evropských směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Novela upravuje také kratší úvazky nebo práci z domova. K úpravě přesčasů ve zdravotnictví Sněmovna přistoupila po varování příslušného výboru, podle kterého by regulace práce na dohody mohla snížit dostupnost pracovníků ve zdravotním provozu. „Povolení většího množství přesčasové práce tak může vést k ohrožení bezpečnosti pacientů,“ varovala komora. Podle ní například piloti nebo profesionální řidiči také musí dodržovat předepsané přestávky.

Podle průzkumu, který zveřejnila ČLK, už nyní průměrná délka směny trvá 26 hodin a lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. „Osmdesát osm procent lékařů v průzkumu uvedlo, že pracují více, než upravuje zákoník práce,“ řekl předseda Sekce mladých lékařů ČLK Jan Přáda. Zákoník stanoví maximálně 35 hodin týdně. Více než čtvrtina lékařů podle průzkumu po noční službě zůstává v práci celý následující den a pouze polovina odchází ráno domů.

Seznamte se detailně s novinkami, které přináší novela zákoníku práce 2023/2024.

Připravované novinky u dohod.

11.7.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Současné návrhy v oblasti zákoníku práce i odvodových předpisů mají za cíl mj. omezit výhodnost tzv. dohod oproti jiným formám pracovněprávních vztahů.

Zpřísnit se má úprava přímo v zákoníku práce, pokud jde o okolnosti použití dohod o provedení práce a pracovní činnosti. Cílem je vyrovnat výhody a nevýhody mezi pracovním poměrem a dohodami.

Zároveň má být novelizován zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákon veřejném zdravotním pojištění. V současné době nemusí zaměstnanec do 10 000 Kč odvádět žádné pojistné, ani kdyby měl několik dohod najednou.

Nově se má odvádět povinné pojistné od 1/4 průměrné mzdy. Modifikaci bude mít limit u více dohod u různých zaměstnavatelů.

Kromě platebních informací se zavádí i oznamovací povinnosti, a to vůči správě sociálního zabezpečení. Rizikem je, pokud zaměstnanec nenahlásí zaměstnavateli existenci jiných dohod, protože se může stát povinen uhradit povinné pojistné místo zaměstnavatelů.