Navazující pracovní neschopnosti u zaměstnance.  

Souhlas zaměstnavatele se zvýšením kvalifikace.  

Novinky v oblasti starobních důchodů.  

Navazující pracovní neschopnosti u zaměstnance.

12.7.2023, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak poskytovat náhradu mzdy v případě navazujících pracovních neschopností?

Dotaz:

Zaměstnanec má pracovní neschopnost od 4. 6. do 8. 6. 2023. Následně mu hned dne 9. 6. vznikla další pracovní neschopnost.

Sčítá se doba prvních 14ti dnů, tak jako by se jednalo o jednu neschopnost (diagnóza je rozdílná)?

Odpověď:

Podle  zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,  platí, že  pokud mezi ukončenou  pracovní neschopností a novou  pracovní neschopností není žádný volný den, jedná se o pokračování dočasné pracovní neschopnosti. Není rozhodující změna diagnózy.

Znamená to, že v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN  je zaměstnavatel povinen poskytovat náhradu mzdy podle harmonogramu směn, které do tohoto období připadly.

Souhlas zaměstnavatele se zvýšením kvalifikace.

28.7.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Pod pojmem zvyšováním kvalifikace zahrnuje zákoník práce pouze takové studium, vzdělávání, školení nebo jinou formu přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele.

Účast na školení, studiu nebo jiné formě přípravy, v níž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, která je v souladu potřebou zaměstnavatele, je překážkou na straně zaměstnance, zasahuje-li do pracovní doby. Podle § 205 zákoníku práce přísluší zaměstnanci při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v minimálním rozsahu upraveném § 232 zákoníku práce.

Zaměstnavatel může žádosti zaměstnance buď vyhovět, a souhlas s jeho studiem dát, anebo souhlas udělit nemusí. Při volbě varianty musí zaměstnavatel posoudit, zda zvýšenou kvalifikaci zaměstnance potřebuje a zda ji pro splnění svých činnosti po jejím dosažení využije. Zaměstnavatel musí posuzovat především ekonomický přínos zvyšování kvalifikace, protože pokud dá souhlas se zvyšováním kvalifikace a posoudí zvyšování kvalifikace jako potřebné, má to za důsledek to, že zaměstnanci přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku alespoň v minimálním rozsahu upraveném v § 232 zákoníku práce. Zaměstnavatel  do zvyšování kvalifikace zaměstnance vynakládá své prostředky, a musí proto zvažovat, zda vynaložení těchto nákladů bude pro něj ekonomické a zda to bude mít přínos.

Souhlas se zvyšováním kvalifikace může zaměstnavatel podmínit sjednáním dohody o zvýšení kvalifikace, která se sjednává podle § 234 zákoníku práce. Pokud však zaměstnavatel nepodmíní svůj souhlas sjednáním kvalifikační dohody a rozhodnutí o potřebnosti kvalifikace a souhlas s jejím zvyšováním učiní, je jím vázán a zaměstnanci přísluší pracovní volno nejméně v rozsahu upraveném v § 232 zákoníku práce. Kvalifikační dohoda, jak již z jejího obsahu plyne, je dohodou, a proto záleží na tom, zda ji smluvní strany sjednají.

Zaměstnavatel nemusí dávat zaměstnanci souhlas se studiem nebo jakoukoliv jinou formou zvyšování kvalifikace. Jedná se vždy o jeho dobrovolné rozhodnutí, zaměstnanec si nemůže žádným způsobem právo na zvyšování kvalifikace vynutit. Zaměstnavatel nemusí se zvyšováním kvalifikace souhlasit. Důvodem může být nejenom, že je zaměstnancem navržené zvýšení kvalifikace pro něj nepotřebné, protože zaměstnance s takovou kvalifikací nepotřebuje, ale nemusí souhlasit, ani kdyby ji pro výkon své činnosti potřeboval, protože má dostatečný počet jiných zaměstnanců, kteří potřebnou kvalifikaci již mají. Jestliže zaměstnavatel souhlas se zvyšováním kvalifikace nedá, protože dojde o závěru, že ji nepotřebuje, a zaměstnanec si přesto kvalifikaci zvyšuje, na jeho povinnostech ze sjednaného pracovního poměru to nic nemění. Zaměstnavatel také není povinen mu poskytovat pracovní volno podle § 232 zákoníku práce a zaměstnanec musí plnit své studijní povinnosti mimo svou pracovní dobu.

Novinky v oblasti starobních důchodů.

2.8.2023, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ve třetím čtení byl schválený a do Senátu míří návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který upravuje navyšování důchodů a podmínky odchodu do předčasného důchodu.

Koalice trvá na jednotném stanovisku, že navrhované změny jsou nezbytné pro dlouhodobou udržitelnost a spravedlivé nastavení důchodového systému.

Důchody budou nadále pravidelně každoročně navyšovány, senioři tak zůstanou nadále chráněni před inflací. Hlavní změna spočívá v revidovaném způsobu valorizace důchodů, který má být spravedlivější a zejména udržitelný. „Důchody jsou nyní v poměru vůči průměrné mzdě nejvyšší v celé historii. Po červnové valorizaci dosáhl průměrný starobní důchod částky 20 200 korun měsíčně. Přepokládáme, že v lednu to bude dokonce 20 700 korun. Cílem nového systému je také předejít prohlubování rozdílů mezi bohatšími a chudšími důchodci,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Návrh obsahuje zavedení dočasného přídavku k důchodu jako nové formy valorizace důchodů v mimořádném termínu. Důchody budou ale stále pravidelně navyšovány od prvního ledna. Toto navýšení bude plně kompenzovat inflaci a také třetinu růstu reálných mezd, stejně jako tomu bylo do konce roku 2017.

Návrh počítá i s tím, že bude umožněno odejít do předčasného důchodu maximálně tři roky před dosažením důchodového věku. Zároveň dojde ke zvýšení intenzity krácení procentní výměry na 1,5 % výpočtového základu za každých 90 dní, které budou chybět do dosažení důchodového věku. K tomu, aby byl přiznán předčasný důchod, bude vyžadována doba pojištění trvající minimálně 40 let. Procentní výměry předčasných starobních důchodů se poprvé zvýší až od ledna kalendářního roku následujícího po roce dosažení důchodového věku.

Cílem těchto změn je omezit vysoký počet odchodů do předčasného důchodu a zajistit, aby byla tato možnost využita pouze ve specifických případech, nikoli jako standardní volba pro vysoké procento žadatelů o důchod. Zabrání se také tomu, aby odchod do předčasného důchodu byl výhodnější než odchod do důchodu řádného. Opatření budou účinná nejpravděpodobněji od 1. září 2023.

Opatření spočívající v zavedení podmínky získání 40 let pro nárok na předčasný důchod bude mít účinnost odloženu o jeden rok z důvodu nezbytné přípravy plátců důchodu na jeho implementaci.