Velká novela zákoníku práce vychází ve Sbírce zákonů.* 

Prvního října nabyla účinnosti velká novela zákoníku práce.* 

Informační povinnost zaměstnavatele po novele zákoníku práce.* 

Informační povinnosti zaměstnavatele při vzniku PP.* 

Velká novela zákoníku práce vychází ve Sbírce zákonů.

20.9.2023, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Velká novela zákoníku práce je definitivně schválena a vychází tento týden ve Sbírce zákonů pod č. 281/2023 Sb. Novela je účinná od 1. 10. 2023, resp. některá ustanovení později (od ledna 2024, 2029).

Poměrně rozsáhlou novelu zákoníku práce, která byla Senátem původně zamítnuta, opětovně schválili poslanci a svým podpisem jí také potvrdil prezident republiky.

Připomeňme, že jde o rozsáhlou transpoziční novelu, jež vznikla po diskusích se zaměstnavateli a odbory. Během nich bylo dosaženo kompromisní úpravy týkající se například práce na dálku a pravidel pro tzv. dohodáře. Novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou v podobě, v níž byla postoupena Senátu. „Výsledkem našeho úsilí je zákon, který je v souladu s evropskými předpisy, a především přináší výhody pro pracující rodiče, pečující osoby a dohodáře. Důležité je, že shoda nad touto novelou existuje nejen na koaliční úrovni, ale také mezi zaměstnavateli a odbory,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Novela zákoníku práce prování transpozici několika evropských směrnic a zároveň zavádí také několik dalších novinek. Představuje pozitivní změny pro těhotné zaměstnankyně, rodiče s dětmi do 9 let a osoby pečující o závislé osoby, kteří budou moci zaměstnavatele nově požádat o výkon práce na dálku. Každý případ odmítnutí takového požadavku bude muset být zaměstnavatelem písemně zdůvodněn. „Záměrem je, aby zejména rodiče malých dětí nebo pečující měli co nejlepší oporu v zákoně a dobré podmínky pro skloubení rodinného života s prací,“ doplnil ministr Jurečka.

Zákoník rovněž stanovuje obecná pravidla pro práci na dálku (home office), která bude možná pouze na základě písemné dohody se zaměstnancem. Zohledňuje se také možnost poskytnout zaměstnancům paušální náhradu za nejběžnější náklady spojené s prací na dálku, a to za každou odpracovanou hodinu. Cílem je takto kompenzovat náklady např. za energie, teplo a vodu. Ve výši, kterou stanoví vyhláška MPSV za hodinu práce na dálku, půjde o daňově uznatelnou částku. Úpravy se týkají i „dohodářů“. Zaměstnavatel bude nově povinen rozvrhovat pracovní dobu zaměstnancům pracujícím na dohody, a to s nejméně třídenním předstihem, pokud se nedomluví na jiné sobě seznámení. S tím souvisí i právo na veškeré překážky v práci. „Velmi důležitou novinkou je také dovolená, která nyní bude náležet i zaměstnancům pracujícím na dohody. Toto právo jim vznikne automaticky podle zákona, pokud splní příslušné podmínky. Ty jsou podobné těm, které platí pro pracovní poměr,“ řekl ministr Jurečka. Prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů jsou do novely zahrnuty i další úpravy. Mezi ně patří zpřesnění pravidel pro poskytování nepřetržitého odpočinku v týdnu. Dále se v zákoně výslovně potvrzuje možnost zaměstnance požádat o čerpání rodičovské dovolené i opakovaně. Dalším z pozměňovacích návrhů s cílem zajistit dostupnost lékařské péče opětovně, se zavadí úprava tzv. další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví.

Prvního října nabyla účinnosti velká novela zákoníku práce.

2.10.2023, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

S cílem zajistit jednotný postup při aplikaci přechodných ustanovení k transpoziční novele zákoníku práce (zákonu č. 281/2023 Sb.), která nabyla účinnosti dnem 1. října 2023 (část změn k 1. lednu 2024), MPSV připravilo materiál, v němž na praktických příkladech osvětluje základní pravidla, jimiž se upravuje vztah nové právní úpravy k dosavadní právní úpravě a k právním vztahům podle ní vzniklým.

Tato zvláštní pravidla se dotýkají oblasti informační povinnosti zaměstnavatele o základních aspektech pracovněprávního vztahu a dohod o práci na dálku. Jde o nezávazný výklad.

Materiál s praktickými příklady najdete ZDE.

Informační povinnost zaměstnavatele po novele zákoníku práce.

4.9.2023, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 2 minuty

Novela zákoníku práce rozšiřuje povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o další údaje.

Jedná se  o údaj o době trvání a podmínkách zkušební doby, o údaj o postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a to včetně údajů o běhu a délce výpovědních dob. Nově musí být zaměstnanec také informován o odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zajišťuje. Informace musí obsahovat i údaje o stanovené týdenní pracovní době, způsobu rozvržení pracovní doby a nově také výslovně uvedené délce vyrovnávacího období, pokud je upraveno jeho nerovnoměrné rozvržení. Zaměstnavatel také musí zaměstnance nově informovat o rozsahu práce přesčas, o rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, a také o poskytovaných přestávkách na jídlo a oddech. Pokud zaměstnavatel neposkytuje přestávku na jídlo a oddech a namísto toho poskytuje přiměřenou dobu na jídlo a oddech (která se započítává na rozdíl od přestávky v práci do pracovní doby), je také povinen o této skutečnosti zaměstnance informovat. Novou informací, kterou zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout, je také údaj o orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance.

Písemná informace zaměstnavatele musí proto po přijetí novely obsahovat:

• název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,
• bližší označení druhu a místa výkonu práce,
• výměru dovolené a způsob určování délky dovolené,
• dobu trvání a podmínky zkušební doby, je-li sjednána,
• postup, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a běh a délku výpovědní doby,
• odborný rozvoj, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje,
• stanovenou týdenní pracovní dobu, způsob rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení, a rozsah práce přesčas,
• rozsah minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,
• mzdu nebo plat a způsob odměňování, splatnost mzdy nebo platu, termín výplaty mzdy nebo platu, místo a způsob vyplácení mzdy nebo platu,
• kolektivní smlouvy, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,
• orgán sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance.
  

  ---

  Informační povinnosti zaměstnavatele při vzniku PP.

  25.9.2023, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

  V úterý 19. září 2023 vstoupila v platnost novela zákoníku práce a některých dalších zákonů, která přináší pro zaměstnavatele a zaměstnance řadu změn. Již k 1. říjnu 2023 dochází mimo jiné ke změnám právní úpravy informační povinnosti zaměstnavatele při vzniku pracovního poměru.

  Nově má zaměstnavatel tuto povinnost i při vzniku právního vztahu založeného některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ).

  MPSV připravilo pro zaměstnavatele vzory ke splnění informační povinnosti podle § 37 a § 77a. Jde pouze o doporučení, které není pro zaměstnavatele závazné.

  Zmíněné vzory a další informace najdete ZDE.