PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Sdělení České správy sociálního zabezpečení – tiskopis Oznámení o nástupu/skončení zaměstnání.
Nejčastější otázky k dočasné pracovní neschopnosti.
Podmínky pro čerpání krátkodobého a dlouhodobého ošetřovného.
Nejčastější otázky a odpovědi ke krátkodobému a dlouhodobému ošetřovnému.
Sdělení České správy sociálního zabezpečení – tiskopis Oznámení o nástupu/skončení zaměstnání.
31.3.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer
Od 1. 4.2022 dochází k úpravě tiskopisu Oznámení o nástupu/skončení zaměstnání.
ČSSZ připomíná, že od 1. dubna 2022 mají zaměstnavatelé povinnost používat při nástupu zaměstnance do zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění upravený tiskopis Oznámení o nástupu do zaměstnání – skončení zaměstnání (ONZ_2022). Důvodem úpravy formuláře je nově sběr údajů pro potřeby Úřadu práce ČR při skončení zaměstnání. Nový formulář se využívá v případech, kdy k nástupu do zaměstnání či skončení zaměstnání došlo 1. 4. 2022 a později. Původní tiskopis ONZ (2009) lze využívat pouze u případů zpětného hlášení nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání před 1. 4. 2022.
K úpravě dochází na základě novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, provedené zákonem č. 248/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novelizuje se seznam údajů, které správa sociálního zabezpečení vede v registru pojištěnců právě o ty, které bude využívat Úřad práce ČR.
Nový blok údajů bude Úřadu práce ČR sloužit pro účely podpory v nezaměstnanosti, nebude tedy nutné vůči němu zvlášť dokládat řadu skutečností. Více informací k této problematice poskytne ÚP ČR, včetně případných odpovědí na věcné dotazy ohledně vyplnění nového oddílu formuláře Oznámení o nástupu do zaměstnání – skončení zaměstnání.
Podávání tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání – skončení zaměstnání je pro zaměstnavatele povinně elektronické. Formulář na ePortálu ČSSZ (definice datové věty) zohledňuje fakt, že nové údaje je nutné zasílat u případů, kdy datum skončení zaměstnání je po 31. 3. 2022.
Nejčastější otázky k dočasné pracovní neschopnosti.
3.3.2022, Zdroj: ČSSZ
Nemoc či úraz a s tím související výpadek příjmu nejsou určitě nic příjemného. Jako kompenzaci mohou pracující čerpat náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a nemocenské. Jaký je v tom rozdíl? V prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. dne náleží nemocenské hrazené Českou správou sociálního zabezpečení. Tento princip funguje i u nynějších karantén a izolací.
Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Pojistné na nemocenské pojištění za ně odvádí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné se mohou účastnit nemocenského pojištění (a hradit pojistné) dobrovolně.
Na nemocenské (dávka vyplácená státem) má nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným pro nemoc nebo úraz (nebo mu byla nařízena karanténa) a jehož dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. Trvá-li nemoc déle než 14 dní, pak mu od 15. dne vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušná podle sídla zaměstnavatele (event. jeho mzdové účtárny) nemocenské.
Podmínky nároku
Podmínkou nároku na nemocenské je účast na nemocenském pojištění, tedy že osoba je takzvaně nemocensky pojištěna. Účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance zpravidla dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání. U OSVČ pak dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém přihlášku podala.
Jestliže zaměstnání (pojištění) skončilo a následně zaměstnanec onemocněl, vztahuje se na něj ze zákona ochranná lhůta, kdy mu může vzniknout nárok na nemocenské. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá nejdéle 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud tedy onemocníte v těchto 7 dnech, prvních 14 dní nemáte na náhradu mzdy nárok, ale od 15. dne vám nemocenskou vyplácí OSSZ. Trvalo-li pojištění kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.
O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenky).
Nejčastější otázky a odpovědi k dočasné pracovní neschopnosti
Podmínky pro čerpání krátkodobého a dlouhodobého ošetřovného.
20.4.2022, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Za jakých podmínek lze čerpat krátkodobé a dlouhodobé ošetřovné?
Krátkodobé a dlouhodobé ošetřovné jsou dávky ze systému nemocenského pojištění. Podmínkou nároku na obě varianty ošetřovného je, že jste jako zaměstnanci takzvaně nemocensky pojištěni (účastni nemocenského pojištění). Níže si shrneme základní informace o čerpání těchto dávek.
Krátkodobé ošetřovné
Je vám poskytováno, pokud ošetřujete své dítě mladší 10 let, které onemocnělo nebo kterému se stal úraz. V případě nemoci či úrazu staršího dítěte (či starší osoby obecně) náleží ošetřovné, pokud je jeho ošetřování podle ošetřujícího lékaře nezbytné. V obou případech o potřebě ošetřování rozhodne ošetřující lékař. Ošetřovné lze čerpat i v době, kdy musíte pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno pro nepředvídatelnou událost (např. z důvodu havárie, epidemie, přírodní katastrofy), dítěti byla nařízena karanténa nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.
Podmínkou nároku na ošetřovné je také společná domácnost. To neplatí v případě ošetřování nebo péče o:
- vašeho příbuzného v přímé linii,
- vašeho sourozence,
- manžela/manželku,
- registrovaného partnera / registrovanou partnerku,
- rodiče manžela/manželky,
- rodiče registrovaného partnera / registrované partnerky.
- OSVČ, která se dobrovolně přihlásila k nemocenskému pojištění, nárok na ošetřovné nevzniká.
Doba, po kterou lze krátkodobé ošetřovné čerpat
Krátkodobé ošetřovné lze čerpat maximálně 9 kalendářních dnů (vyplácí se i za soboty, neděle, svátky). Rodiče se v průběhu těchto 9 dnů mohou v ošetřování jednou vystřídat. Samoživitel, který má v trvalé péči dítě ve věku do 16 let, jež neukončilo povinnou školní docházku, může čerpat ošetřovné až 16 kalendářních dnů.
Dlouhodobé ošetřovné
Dávka vám umožňuje zůstat doma, pokud potřebujete pečovat o člena rodiny, u kterého byla poskytována lůžková péče v rámci hospitalizace alespoň 4 kalendářní dny po sobě jdoucí. Dále se předpokládá, že zdravotní stav ošetřované osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.
Nesmí však přitom jít, řečeno lékařskou terminologií, o akutní lůžkovou péči standardně poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně. To znamená, že důvody k hospitalizaci nesmí být diagnostické, ale léčebné.
Hospitalizace není vyžadována u osoby v inkurabilním neboli nevyléčitelném stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí. U osoby v nevyléčitelném stavu rozhodne o potřebě dlouhodobé péče její ošetřující lékař.
Okruh osob, které mohou čerpat dlouhodobé ošetřovné, je poměrně široký. Mohou jimi být příbuzní (např. manželka, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha, druh/družka ošetřované osoby nebo osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti). U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče.
U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) musí být pro nárok na dávku splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění alespoň po dobu 3 měsíců předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné. OSVČ nesmí v době pobírání této dávky osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Doba, po kterou lze dlouhodobé ošetřovné čerpat
Doba poskytování dávky činí nejdéle 90 kalendářních dnů a začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče.
Výše krátkodobého a dlouhodobého ošetřovného
Ošetřovné činí za kalendářní den 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Ošetřovné vyplácí okresní správy sociálního zabezpečení nejpozději do 1 měsíce od data, kdy obdržely kompletní podklady ke zpracování výplaty. Výplata ošetřovného se provádí bankovním převodem na účet nebo poštovní poukázkou na adresu příjemce.
Nejčastější otázky a odpovědi ke krátkodobému ošetřovnému
Kdo vystaví rozhodnutí o potřebě ošetřování otci dítěte, když matka dítěte, která o dítě jinak pečuje, onemocněla nebo byla přijata k poskytnutí lůžkové péče ve zdravotnickém zařízení?
Při onemocnění či přijetí k poskytnutí lůžkové péče ve zdravotnickém zařízení u osoby, která jinak o dítě pečuje, se nárok na dávku uplatňuje tiskopisem Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče), který vystavuje ošetřující lékař osoby, jež onemocněla. Ošetřujícím lékařem se rozumí poskytovatel zdravotních služeb, jehož lékaři poskytují pojištěnci, ošetřované osobě nebo jiné posuzované osobě ambulantní, lůžkovou nebo lázeňskou léčebně rehabilitační péči.
Které tiskopisy použít při uplatnění nároku na ošetřovné v případě vystřídání rodičů při péči o nemocné dítě?
Rodič, jenž ošetřoval člena domácnosti (převzal péči) jako druhý v pořadí, uplatní nárok na ošetřovné tiskopisem Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči), který též obdrží na kterékoliv OSSZ. Na tomto tiskopise vyplní požadované údaje a přiloží II. díl – Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče), který mu vystaví ošetřující lékař. Tiskopis musí být podepsán i osobou, od níž přebírá ošetřování (péči). Tiskopisy předává zaměstnanec svému zaměstnavateli.
Může ošetřovat babička svého vnuka v případě, že s ním nežije ve společné domácnosti?
Ano, babička má nárok na ošetřovné při péči o svého vnuka, pokud je účastna nemocenského pojištění (vykonává pojištěné zaměstnání).
Může čerpat ošetřovné na dítě v případě jeho nemoci 9 kalendářních dnů matka dítěte a pokračovat na stejné dítě dalších 9 dnů čerpání ošetřovného otec dítěte? Bude mít otec dítěte nárok na dávku ošetřovného?
Nejdelší doba pro čerpání ošetřovného činí 9 kalendářních dnů u zaměstnance, u samoživitele až 16 kalendářních dnů. Podpůrčí doba u ošetřovného začíná od prvního dne potřeby ošetřování nebo péče. Otci tedy v tomto případě nárok na dávku ošetřovného nevznikne, protože podpůrčí doba 9 dnů ošetřování byla již vyčerpána.
Má matka, která pobírá rodičovský příspěvek a současně vykonává práci v zaměstnání (které je pojištěnou činností), nárok na ošetřovné?
Matka má nárok na ošetřovné, pokud nemůže pracovat v zaměstnání, kde jinak pracuje, z důvodu ošetřování dítěte mladšího 10 let, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu nezbytně vyžaduje ošetřování jinou fyzickou osobou. Pobírání rodičovského příspěvku není překážkou pro nárok na ošetřovné ze zaměstnání, ze kterého dávka náleží.
Jiná osoba (zaměstnanec), např. otec, nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování tohoto dítěte nebo péče o něj, jestliže jiná fyzická osoba (ve výše uvedeném případě matka) má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo na rodičovský příspěvek.
Mají nárok na ošetřovné zaměstnanci, kteří pracují na dohodu o provedení práce?
Nemají. Nárok na ošetřovné nevzniká u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce.
Nejčastější otázky a odpovědi k dlouhodobému ošetřovnému
Má nárok na dlouhodobé ošetřovné druh/družka ošetřované osoby?
U druha/družky je podmínkou nároku shodné místo trvalého pobytu s ošetřovanou osobou. Jde-li o cizince, je také nutné shodné místo hlášeného pobytu v České republice nebo obdobného pobytu v cizině, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.
U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společné domácnosti a společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče.
Kdy má pojištěnec nárok na další dlouhodobé ošetřovné?
Pojištěnci může vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při stejné potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.
Prodlužuje se podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného o dobu hospitalizace ošetřované osoby?
Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče a končí dnem, ve kterém končí tato potřeba péče. Podpůrčí doba však trvá nejdéle 90 kalendářních dnů.
Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace. Podpůrčí doba se tedy o dobu hospitalizace ošetřované osoby neprodlužuje.
Kolik dnů je nutná doba hospitalizace ošetřované osoby pro nárok na dlouhodobé ošetřovné?
Léčebná péče musí být poskytována alespoň 4 kalendářní dny po sobě jdoucí. Za den hospitalizace se považuje též den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení.
Hospitalizace není vyžadována u osoby v inkurabilním neboli nevyléčitelném stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí.
Nejčastější otázky a odpovědi ke krátkodobému a dlouhodobému ošetřovnému.
21.4.2022, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Podívejme se na odpovědi na vybrané otázky, které se týkají krátkodobého i dlouhodobého ošetřovného.
Krátkodobé ošetřovné
Kdo vystaví rozhodnutí o potřebě ošetřování otci dítěte, když matka dítěte, která o dítě jinak pečuje, onemocněla nebo byla přijata k poskytnutí lůžkové péče ve zdravotnickém zařízení?
Při onemocnění či přijetí k poskytnutí lůžkové péče ve zdravotnickém zařízení u osoby, která jinak o dítě pečuje, se nárok na dávku uplatňuje tiskopisem Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče), který vystavuje ošetřující lékař osoby, jež onemocněla. Ošetřujícím lékařem se rozumí poskytovatel zdravotních služeb, jehož lékaři poskytují pojištěnci, ošetřované osobě nebo jiné posuzované osobě ambulantní, lůžkovou nebo lázeňskou léčebně rehabilitační péči.
Které tiskopisy použít při uplatnění nároku na ošetřovné v případě vystřídání rodičů při péči o nemocné dítě?
Rodič, jenž ošetřoval člena domácnosti (převzal péči) jako druhý v pořadí, uplatní nárok na ošetřovné tiskopisem Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči), který též obdrží na kterékoliv OSSZ. Na tomto tiskopise vyplní požadované údaje a přiloží II. díl – Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče), který mu vystaví ošetřující lékař. Tiskopis musí být podepsán i osobou, od níž přebírá ošetřování (péči). Tiskopisy předává zaměstnanec svému zaměstnavateli.
Může ošetřovat babička svého vnuka v případě, že s ním nežije ve společné domácnosti?
Ano, babička má nárok na ošetřovné při péči o svého vnuka, pokud je účastna nemocenského pojištění (vykonává pojištěné zaměstnání).
Může čerpat ošetřovné na dítě v případě jeho nemoci 9 kalendářních dnů matka dítěte a pokračovat na stejné dítě dalších 9 dnů čerpání ošetřovného otec dítěte? Bude mít otec dítěte nárok na dávku ošetřovného?
Nejdelší doba pro čerpání ošetřovného činí 9 kalendářních dnů u zaměstnance, u samoživitele až 16 kalendářních dnů. Podpůrčí doba u ošetřovného začíná od prvního dne potřeby ošetřování nebo péče. Otci tedy v tomto případě nárok na dávku ošetřovného nevznikne, protože podpůrčí doba 9 dnů ošetřování byla již vyčerpána.
Má matka, která pobírá rodičovský příspěvek a současně vykonává práci v zaměstnání (které je pojištěnou činností), nárok na ošetřovné?
Matka má nárok na ošetřovné, pokud nemůže pracovat v zaměstnání, kde jinak pracuje, z důvodu ošetřování dítěte mladšího 10 let, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu nezbytně vyžaduje ošetřování jinou fyzickou osobou. Pobírání rodičovského příspěvku není překážkou pro nárok na ošetřovné ze zaměstnání, ze kterého dávka náleží.
Jiná osoba (zaměstnanec), např. otec, nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování tohoto dítěte nebo péče o něj, jestliže jiná fyzická osoba (ve výše uvedeném případě matka) má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo na rodičovský příspěvek.
Mají nárok na ošetřovné zaměstnanci, kteří pracují na dohodu o provedení práce?
Nemají. Nárok na ošetřovné nevzniká u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce.
Dlouhodobé ošetřovné
Má nárok na dlouhodobé ošetřovné druh/družka ošetřované osoby?
U druha/družky je podmínkou nároku shodné místo trvalého pobytu s ošetřovanou osobou. Jde-li o cizince, je také nutné shodné místo hlášeného pobytu v České republice nebo obdobného pobytu v cizině, a to po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.
U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společné domácnosti a společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče.
Kdy má pojištěnec nárok na další dlouhodobé ošetřovné?
Pojištěnci může vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při stejné potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.
Prodlužuje se podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného o dobu hospitalizace ošetřované osoby?
Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče a končí dnem, ve kterém končí tato potřeba péče. Podpůrčí doba však trvá nejdéle 90 kalendářních dnů.
Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace. Podpůrčí doba se tedy o dobu hospitalizace ošetřované osoby neprodlužuje.
Kolik dnů je nutná doba hospitalizace ošetřované osoby pro nárok na dlouhodobé ošetřovné?
Léčebná péče musí být poskytována alespoň 4 kalendářní dny po sobě jdoucí. Za den hospitalizace se považuje též den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení.
Hospitalizace není vyžadována u osoby v inkurabilním neboli nevyléčitelném stavu, který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí.