Změny v oblasti práce a mezd v roce 2024.* 

Minimální mzda od 1. 1. 2024.* 

Žádost o čerpání rodičovské dovolené po novele zákoníku práce.* 

Konflikt je normálním a přirozeným jevem vzájemné interakce.* 

Změny v oblasti práce a mezd v roce 2024.

3.1.2024, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

• Úvod ke změnám
• Státní sociální podpora
• Důchodové pojištění
• Pojistné na sociální zabezpečení
• Zákoník práce
• Zaměstnanost
• Změny v oblasti volných pracovních míst
• Úpravy v oblasti tzv. testu trhu práce
• Změny v oblasti potírání nelegální práce
• Změny v oblasti zprostředkování zaměstnání
• Péče o děti
• Sociálně-právní ochrana dětí

MPSV připravilo souhrn legislativních novinek, které v roce 2024 vstupují v platnost.

Úvod ke změnám

Se začátkem nového roku 2024 (případně v jeho průběhu) začíná platit řada změn z působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, které ovlivní primárně státní sociální podporu, péči o děti a důchodový systém. Úpravy se chystají také v oblasti trhu práce a podpory v nezaměstnanosti. Nadále zároveň MPSV pokračuje v rozsáhlé digitalizaci resortu (viz klientská zóna Jenda), což přinese zjednodušení a urychlení dosud nastavených procesů, a to jak ze strany klienta, tak i úředníků.

MPSV přináší tradiční:

• přehled novinek, které budou účinné v roce 2024 (viz dále) a také
• přehled právních předpisů v gesci MPSV s účinností od 1. 1. 2024.

Jde o výčet nejzásadnějších změn, v celkovém součtu je jich ještě více.

V rámci evropského Operačního programu Zaměstnanost+ budou v nadcházejícím roce vyhlášeny další výzvy na programy v sociální oblasti. Jejich přehled je k dispozici na webu ESF.

Státní sociální podpora

Rodičovský příspěvek

Dochází k navýšení rodičovského příspěvku ze 300 000 Kč na 350 000 Kč (v případě vícerčat ze 450 000 Kč na 525 000 Kč), a to u dětí, které se narodí od 1. ledna 2024, nebo které budou od tohoto dne svěřeny do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Součástí novely zákona je také zkrácení maximální doby pobírání rodičovského příspěvku (nově do 3 let věku dítěte místo dosavadních 4 let).

Účinnost: 1. ledna 2024

Zrychlení a zjednodušení řízení o dávkách státní sociální podpory

V rámci těchto opatření dochází např. ke zkrácení lhůty pro uplatnění námitek z 30 na 15 dnů; zavedení povinnosti dodavatele plynu a elektřiny doručit na výzvu ÚP ČR potvrzení o výši nákladů za plyn a elektřinu, které v rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, a dalším změnám, které umožní zefektivnění procesů řízení o dávky prostřednictvím automatizace některých procesů.

Účinnost: 1. ledna 2024

Důchodové pojištění

Pravidelná valorizace důchodů

Výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2024 se zvyšuje o 360 Kč na 4 400 Kč měsíčně.

Účinnost: 1. ledna 2024

Změna podmínek pro přiznání tzv. předčasného starobního důchodu

Novela zákona o důchodovém pojištění přináší pro tzv. předčasné starobní důchodce několik změn:

• maximální doba předčasnosti se zkracuje na 3 roky,
• potřebná doba pojištění se prodlužuje z 35 na 40 roků (účinnost od 1. 10. 2024),
• krácení procentní výměry za předčasnost, a to o 1,5 % výpočtového základu za každých (i započatých) 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se starobní důchod přiznává, do dosažení důchodového věku,
• procentní výměra přiznaného důchodu se valorizuje až od ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž pojištěnec dosáhl důchodového věku.

Zákon upravuje i mechanismus valorizace důchodů. Od 1. 10. 2023 se mění obecná pravidla pro valorizaci důchodů. Výpočet růstu cen bude nově odvozen pouze z indexu spotřebitelských cen za domácnosti důchodců. Účinnost: 1. října 2023 (s výjimkou opatření, které nabude účinnosti až 1. 10. 2024)

Zvýšení zvláštního příspěvku k důchodům

Zvláštní příspěvek k důchodu zavedený v roce 2005 jako kompenzace za rušení nebo omezování dosavadních zvýhodnění účastníků odboje a osob účastných rehabilitace v oblasti dopravy (slevy z jízdného), telefonních služeb a lázeňských a rekreačních pobytů, se zvyšuje o 5,2 % na částky 2 816 Kč (účastníci odboje) a 1 408 Kč (vdovy, vdovci) měsíčně.

Účinnost: 1. ledna 2024

Technická novela důchodových předpisů

Cílem této novely je především náprava některých nevyhovujících nebo překonaných ustanovení. Jedná se o sérii změn, pro příklad uvádíme:

• výslovně se stanoví právo žadatele o dávku změnit datum jejího přiznání během probíhajícího správního řízení,
• orgány sociálního zabezpečení mají možnost upustit od vymáhání bagatelních nebo zjevně nedobytných přeplatků na dávkách a také mohou tomu, kdo odpovídá za přeplatek na dávce důchodového pojištění povolit placení přeplatku ve splátkách,
• výslovně se stanoví právo dědiců na vstup do řízení o dávku důchodového pojištění v případě, že o dávce nebylo pravomocně rozhodnuto před smrtí oprávněného

Účinnost: 1. ledna 2024

Žádosti o důchod nově i on-line

Zavádí se možnost podání žádosti o důchod on-line a s tím související úprava místní příslušnosti okresní správy sociálního zabezpečení. O důchod je možné si zažádat na ePortálu ČSSZ.

Účinnost: 1. prosince 2023

Pojistné na sociální zabezpečení

V oblasti pojistného na sociální zabezpečení dochází od 1. 1. 2024 k těmto změnám:

• částka průměrné mzdy pro účely pojistného je 43 967 Kč,
• maximální vyměřovací základ pro placení pojistného činí 2 110 416 Kč,
• rozhodná částka (daňový základ) zakládající účast na důchodovém pojištění OSVČ, která vykonává vedlejší činnost, je 105 520 Kč ročně,
• minimální měsíční základ pro placení záloh na pojistné pro OSVČ vykonávající hlavní činnost je 13 191 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 3 852 Kč,
• minimální měsíční základ pro placení záloh na pojistné pro OSVČ vykonávající hlavní činnost zahajující činnost je 10 992 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 3 210 Kč,
• minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost je 4 837 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 1 413 Kč,
• minimální platba pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ od ledna 2024 činí 216 Kč,
• zavedení pojistného na nemocenské pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 %.

Účinnost: 1. ledna 2024

Nemocenské pojištění

Dochází ke zvýšení redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění:

• první redukční hranice na 1 466 Kč,
• druhá redukční hranice na 2 199 Kč,
• třetí redukční hranice na 4 397 Kč.

Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění se pro rok 2024 nemění a činí 4 000 Kč.

Účinnost: 1. ledna 2024

Změny při vzniku pojištění u dohod o provedení práce (DPP)

Cílem navrhované právní úpravy je využívání DPP primárně v souladu se svým účelem, tj. zejména jako doplňkové zaměstnání nebo jako krátkodobé zaměstnání k získání příležitostného příjmu. Jde o následující změny:

• Stanoví se dva limity pro vznik účasti na pojištění. První limit se stanovuje pro DPP u jednoho zaměstnavatele ve výši 25 % průměrné mzdy (10 500 Kč v roce 2024) a druhý limit se stanovuje pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u různých zaměstnavatelů, tzv. kumulace dohod ve výši 40 % průměrné mzdy (17 500 Kč v roce 2024).
• V případě, že bude v kalendářním měsíci překročen jeden nebo druhý limit, tak zaměstnanci vznikne účast na pojištění a dojde ke „zpojistnění“ DPP. Pojistné platí zaměstnavatel i zaměstnanec, každý svoji část.

Účinnost: 1. července 2024

Poznámka: Podrobněji budou změny u DPP od roku 2024 probrány také na semináři Zaměstnání malého rozsahu, DPP a DPČ – přednášet a odpovídat na otázky posluchačů bude Ing. Růžena Klímová.

Zákoník práce

Transpoziční novela zákoníku práce

K 1. 10. 2023 a k 1. 1. 2024 došlo k novelizaci zákoníku práce a 9 dalších zákonů, a to primárně za účelem transpozice směrnic EU. Podstatně se tak zlepšilo postavení zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, byla zvýšena informovanost všech zaměstnanců a byli podpořeni pracující rodiče a pečující osoby. Novela navíc přinesla zásadní změny reagující na aktuální trendy, pokud jde o výkon práce na dálku a digitalizaci pracovněprávních vztahů. Bližší informace k této novele najdete na webu MPSV.

Účinnost: 1. října 2023 a 1. ledna 2024

Uvolnění ze zaměstnání v souvislosti s akcí pro děti a mládež

Dosavadní úprava obsažená v zákoníku práce byla pro účely uvolnění ze zaměstnání v souvislosti s akcí pro děti a mládež přesněji specifikována. Např. je nově jednoznačněji vymezeno, v jakém rozsahu a v jaké výši zaměstnanci náleží od zaměstnavatele náhrada mzdy (platu), a bude zjednodušen proces refundace poskytnuté náhrady ze státního rozpočtu. Bližší informace k této změně najdete na webu ČSSZ.

Účinnost: 1. ledna 2024

Zvýšení minimální a zaručené mzdy

Dochází ke zvýšení minimální mzdy o 1 600 Kč na 18 900 Kč měsíčně (resp. o 8,70 Kč na 112,50 Kč na hodinu), a navýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy pro 1., 2., 3. a 8. skupinu prací (viz nařízení vlády č. 396/2023 Sb.). Varianta úpravy nejnižších úrovní zaručené mzdy je o 1 600 Kč v prvních třech skupinách a o 3 200 Kč ve skupině 8.

Účinnost: 1. ledna 2024

Zařazení některých zdravotnických pracovníků do vyšších platových tříd

Změna katalogu prací ve veřejných službách a správě provedená na základě požadavku Ministerstva zdravotnictví povede ke zařazovaní některých prací vykonávaných lékaři, zubními lékaři, farmaceuty a farmaceutickými asistenty do vyšších platových tříd.

Účinnost: 1. ledna 2024

Aktualizace výše paušální částky při práci na dálku

Vyhláška o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku bude obsahovat údaj stanovený na základě nejnovějších zjištění Českého statistického úřadu. Vyhláška provádí zmocnění k aktualizaci dotčeného údaje pro kalendářní rok.

Doplnění redakce: dle vyhlášky č. 397/2023 Sb., zveřejněné dne 27. 12. 2023, činí pro rok 2024 paušální částka náhrady nákladů při práci na dálku podle § 190a odst. 1 písm. b) zákoníku práce 4,50 Kč.

Účinnost: 1. ledna 2024

Valorizace náhrady za ztrátu na výdělku

Dochází ke zvýšení průměrného výdělku před vznikem škody rozhodného pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých o 360 Kč. Poškození a pozůstalí tak budou pobírat vyšší náhradu.

Účinnost: 1. ledna 2024

Zrušení další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví, pracovní doba a doba odpočinku zaměstnanců ve zdravotnictví

Na základě poslaneckého návrhu zákona dochází od 1. 1. 2024 ke zrušení institutu další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví. Dále bude také umožněno, aby vybraní zaměstnanci ve zdravotnictví mohli za určitých podmínek vykonávat práci až v rozsahu 24 hodin v kuse. Zaměstnanci bude v takovém případě garantován bezprostředně navazující prodloužený odpočinek (22 hodin v případě výkonu práce v délce 24 hodin).

Účinnost: prosinec 2023

Zaměstnanost

Zpřísnění podmínek přiznání podpory v nezaměstnanosti u opakovaných evidencí

Již nebude docházet k odsouvání poskytování této podpory v případě, že uchazeči o zaměstnání bylo z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné. V návaznosti na tuto úpravu dochází ke zrušení institutu kompenzace.

Cílem úpravy je zajistit, aby byla podpora poskytována od prvního dne bez ohledu na předchozí finanční vyrovnání. Tím se obnoví původní význam odstupného jako kompenzace pro zaměstnance, kteří ztratí práci z organizačních důvodů.

Zároveň se prodlouží doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním pro případy opakovaného zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Tím bude zajištěno přiznání a výplata podpory v nezaměstnanosti.

Uchazeč o zaměstnání s nevyčerpanou podpůrčí dobou:

• při získání doby důchodového pojištění v délce nejméně 6 měsíců bude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu, tj. v závislosti na věku po dobu 5, 8 nebo 11 měsíců,
• při odpracování kratší doby než 6 měsíců vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti jen po zbývající nevyčerpanou podpůrčí dobu

Uchazeč o zaměstnání s vyčerpanou podpůrčí dobou:

• pro přiznání podpory v nezaměstnanosti bude podmínkou odpracovat 9 měsíců,
• v případě, že nezíská dobu důchodového pojištění v délce 9 měsíců, podpora v nezaměstnanosti nebude přiznána

Zároveň platí, že pro přiznání podpory v nezaměstnanosti musí být splněna základní podmínka, kterou je získání doby důchodového pojištění v délce nejméně 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Účinnost: 1. ledna 2024

Změny v oblasti volných pracovních míst

Doplnění charakteristiky volného pracovního místa o klasifikační kódové označení

Charakteristika volného pracovního místa hlášeného zaměstnavatelem se doplní o příslušný kód vztahující se k druhu práce v rámci oznámeného volného pracovního místa, a to podle skupin Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) zveřejněné Českým statistickým úřadem. Cílem je zpřesnění údajů o volných pracovních místech v evidenci, které se dlouhodobě rozcházejí s údaji ČSÚ.

Účinnost: 1. července 2024 (plánovaná)

Maximální lhůta vedení neobsazeného volného pracovního místa v evidenci

Maximální lhůta vedení volného pracovníka v evidenci bude zakotvena na 6 měsíců ode dne jeho oznámení zaměstnavatelem příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR. Výjimku tvoří pracovní místa, na jejichž obsazení je vedeno řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty, modré karty, nebo povolení k zaměstnání cizince, a to až do doby ukončení správního řízení.

Účinnost: 1. července 2024 (plánovaná)

Vyřazení volného pracovního místa pro nesoučinnost zaměstnavatele

Pokud zaměstnavatel neposkytne Úřadu práce součinnosti při získávání zaměstnanců na dané místo, bude volné pracovní místo vyřazeno z evidence. Cílem opatření je především zefektivnění výkonu zprostředkovatelské činnosti Úřadu práce.

Účinnost: 1. července 2024 (plánovaná)

Úpravy v oblasti tzv. testu trhu práce

Možnost upuštění od tzv. testu trhu práce u míst, které je možné obsadit držiteli zaměstnaneckých karet

V oblasti testu trhu práce se sjednotí právní úprava zaměstnaneckých karet s právní úpravou karet modrých. Konkrétně bude krajské pobočce Úřadu práce umožněno upustit od tohoto testu v případě, že to umožňuje situace na trhu práce. Jedná se o situaci, kdy v daném regionu poptávka na trhu práce výrazně převyšuje nabídku. Cílem opatření je zefektivnit obsazování volných pracovních míst cizinci tehdy, nelze-li pracovní místo obsadit občanem ČR nebo občanem EU.

Účinnost: 1. července 2024 (plánovaná)

Úprava infomační povinnosti vysílajícího zaměstnavatele

Upraví se výčet povinných položek, které má zahraniční zaměstnavatel povinnost oznámit orgánům České republiky. Zavádí se také povinnost pro vysílajícího zaměstnavatele podat ohlášení a dokumentaci (pracovní smlouvu) pouze prostřednictvím interaktivního registračního portálu. Cílem úpravy je zvýšit srozumitelnost a snížit administrativní zátěž pro evropské zaměstnavatele vysílající své zaměstnance do ČR.

Účinnost: 1. července 2024 (plánovaná)

Rozšíření okruhu cizinců s tzv. volným přístupem na trh práce

Rozšíří se okruh cizinců, u kterých se k zaměstnání nebo výkonu práce nevyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance, nebo modrá karta. Bude se jednat o příslušníky těch států, které po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody stanoví nařízením vláda, a to s přihlédnutím k aktuální situaci na trhu práce. Cílem opatření je zrychlit přístup potřebných zahraničních zaměstnanců na tuzemský trh práce a zvýšit tak konkurenceschopnost ČR.

Účinnost: 1. července 2024 (plánovaná)

Změny v oblasti potírání nelegální práce

Dochází k úpravě definice nelegální práce, kdy je cílem zefektivnit její kontrolu a potírání. Orgány inspekce budou moci zakázat danou činnosti a reagovat tak na rozsáhlé páchání přestupku. Bude možné využití také sekundárních postihů (neposkytování příspěvků, nemožnost zaměstnávat cizince) k více přestupkům, zejména pak nesoučinnostním přestupkům a zastřenému zprostředkování zaměstnání. Dále dojde k rozšíření ručení za pokutu za nelegální práci, aby nebylo výhodné obcházet zákaz nelegální práce přes pochybné subdodavatele.

Účinnost: 1. ledna 2024

Změny v oblasti zprostředkování zaměstnání

Novelou zákona o zaměstnanosti se zvyšuje tlak, aby zprostředkování zaměstnání vykonávaly jen seriózní subjekty. Mezi základní novelizační body patří např. zvýšení kauce pro agentury práce, které přidělují zaměstnance k uživateli, a to z 500 000 Kč na 1 000 000 Kč, dále nutnost prokazování bezdlužnosti při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání, ale i v průběhu platnosti vydaného povelení (jednou za 6 měsíců) nebo získání odborné praxe fyzické osoby jako odpovědného zástupce agentury práce. Novela přináší také možnost odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání v případech, jako je výkon nelegální práce, zastřené zprostředkování zaměstnání či porušení zákazu diskriminace.

Účinnost: 1. ledna 2024

Péče o děti

Dětské skupiny

Dětské skupiny mohou navýšit částku, kterou platí za péči rodiče dětí mladších 3 let. Maximální výše úhrady rodičem se zvyšuje ze 4 720 Kč na 5 059,84 Kč. Dětská skupina je nevýdělečnou službou, poskytovatel je povinen při stanovení výše úhrady za službu vycházet z konkrétních nákladů na danou službu.

Stát významně podporuje budování dětských skupin a zvýšení jejich kapacit prostřednictvím dotačních titulů.

Dochází také k technické úpravě podmínek pro vykazování obsazených kapacitních míst v případě, že poskytovatel neoznámí obsazenost kapacitních míst v dětské skupině do 5. dne následujícího měsíce. V takovém případě jej nově ministerstvo vyzve k doložení v náhradní lhůtě do konce daného měsíce.

Prodlužuje se též lhůta pro splnění podmínek zajištění technických požadavků na stavby a požadavků požární ochrany. Předložení dokladu prokazujícího splnění požadavků požární ochrany je nutné provést do 1. ledna 2026. Uvedené se týká jen poskytovatelů péče o dítě v dětské skupině, kteří byli zapsáni do evidence poskytovatelů nejpozději 30. září 2021.

Účinnost: 1. ledna 2024

Zvláštní podmínky pro dětské skupiny související s Lex Ukrajina

Prodlužuje se platnost zvláštních podmínek pro dětské skupiny, tj. některé podmínky pro přijetí dítěte, které je cizincem s dočasnou ochranou, nebo požadavky na zaměstnání cizince s dočasnou ochranou v péči o děti v dětské skupině. Vzniká možnost podat žádost o příspěvek na provoz dětské skupiny kdykoli během kalendářního roku.

Účinnost: 1. ledna 2024

Sociálně-právní ochrana dětí

Zprostředkování osvojení a pěstounské péče

Dochází ke zrychlení a zefektivnění procesu zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, zjednodušení právní úpravy a zpřesnění užívané terminologie Přípravy k přijetí dítěte do rodiny a psychologické posouzení budou provádět subjekty s pověřením od krajského úřadu a dojde ke sjednocení obsahu a rozsahu výstupů. Budou také uznány přípravy a posudky o psychické způsobilosti i z jiného kraje. Změnou je také ponechání žadatelů v evidenci i po svěření dítěte, to maximálně po dobu 10 let.

Účinnost: rok 2024

Náhradní rodinná péče – svěřenectví

Dojde ke sjednocení postavení dětí ve svěřenectví a v pěstounské péči i sjednocení postavení náhradních pečovatelů z řad osob příbuzných a blízkých. Tato úprava přináší zlepšení postavení pro cca 4 500 dětí, které jsou nyní ve svěřenectví. V případě dávek a doprovázení platí pro svěřenectví stejné podmínky, jako je tomu v případě nezprostředkovaných pěstounů.

Účinnost: rok 2024

Doprovázení náhradních rodin

Dochází ke změně v rámci individualizace dohod o výkonu pěstounské péče dle situace každé náhradní rodiny. Jedná se např. o právo na poskytnutí či zajištění psychologické či terapeutické pomoci dle potřeby, nikoli min. jednou za 6 měsíců. Na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče bude také navázán nárok na dávku odměna pěstouna a příspěvek při pěstounské péči. Kdo tedy bude chtít čerpat dávku, musí mít dohodu (jiných pěstounských dávek se netýká). U státního příspěvku na výkon pěstounské péče se navrhuje navýšení na 66 000 Kč za uzavřenou dohodu/rok a u pěstounů na přechodnou dobu na 72 000 Kč.

Účinnost: rok 2024

Věková hranice pro poskytování ochrany a pomoci dětem ve ZDVOP

Upravuje se hranice věku dítěte pro poskytování ochrany a pomoci v rámci služeb ZDVOP (ZDVOP = zařízení pro děti vyžadující okamžitou péči), a to do 4 let věku dítěte (z původních 3 let) v případě dočasného krizového pobytu na dobu nepřesahující jeden měsíc, nebo v případě, kdy jde o sourozence, v jehož zájmu je, aby v péči ZDVOP pobýval společně se sourozencem (sourozenci) starším 4 let.

Účinnost: 1. ledna 2024

---

Minimální mzda od 1. 1. 2024.

2.1.2024, Zdroj: ČTK

Od 1. ledna 2024 dochází ke zvýšení minimální mzdy a čtyř z osmi zaručených mezd.

Minimální mzda v Česku se na základě nařízení vlády č. 392/2023 Sb. od 1. 1. 2024 zvyšuje na 18 900 korun. Z loňských 17 300 korun tak roste o 9,2 procenta. Zvedají se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1 600 korun se upravují tři nejnižší stupně a o 3 200 korun pak ten nejvyšší. Minimální mzdu stanovuje vládní nařízení, které vstoupilo v účinnost 1. 1. 2024.

Podle nařízení se hodinová minimální mzda zvyšuje ze 103,80 na 112,50 Kč. Pracovník by měl pobírat 16 442 korun čistého. Nejnižší výdělek by v tomto roce měl odpovídat 41 procentům průměrné mzdy. Každý další rok do roku 2028 by se pak měl podle plánu podíl zvedat o jeden procentní bod na 45 procent průměrné mzdy. Na této hladině by měl pak zůstat.

Nejnižší zaručená mzda je stejná jako minimální mzda a také se stejně zvyšuje. Druhý stupeň zaručené mzdy se podle nařízení od ledna upraví z loňských 17 900 na 19 500 korun, třetí stupeň pak z 19 700 na 21 300 korun a poslední osmý stupeň z 34 600 na 37 800 korun.

Pravidelnou valorizaci nejnižšího výdělku a podobu zaručených mezd má nastavit chystaná novela zákoníku práce. Podle Jurečky by se měla přijmout v prvním pololetí letošního roku, platit by měla od roku 2025. Počet stupňů zaručené mzdy by se mohl snížit z osmi na čtyři či na pět.

---

Žádost o čerpání rodičovské dovolené po novele zákoníku práce.

9.1.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Novela zákoníku práce nezměnila základní podmínky poskytování a čerpání rodičovské dovolené. Cílem přijatých změn bylo spíše vyjasnit to, jak dlouho chce být zaměstnanec na rodičovské dovolené, aby se na tuto situaci mohl zaměstnavatel připravit.

Zaměstnavatel povinen na základě žádosti poskytnout zaměstnankyni nebo zaměstnanci rodičovskou dovolenou. Zaměstnanci jsou oprávněni čerpat rodičovskou dovolenou v takovém rozsahu, o jaký požádají, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Na uvedených základních parametrech rodičovské dovolené se novelou zákoníku práce nic nezměnilo.

Do § 196 zákoníku práce, který čerpání rodičovské dovolené upravuje, byl doplněn nový druhý odstavec, podle něhož má zaměstnanec podat písemnou žádost o čerpání rodičovské dovolené alespoň 30 dnů předem, ledaže by mu v tom bránily vážné důvody. Lhůta pro podání žádosti o čerpání rodičovské dovolené má spíše pořádkový charakter. Na čerpání rodičovské dovolené má zaměstnanec právo a zaměstnavatel se nemůže rozhodnout, že zaměstnanci rodičovskou dovolenou neposkytne. Zákonem stanovená 30denní lhůta by měla zaměstnance vést k tomu, aby si uvědomovali důsledky čerpání rodičovské dovolené do provozu a organizace činnosti zaměstnavatele a snažili se proto jednat slušně a předvídatelně. Není správné překvapovat zaměstnavatele podáním žádosti o čerpání rodičovské dovolené na poslední chvíli, i když zaměstnanec už dříve věděl, že rodičovskou dovolenou bude chtít čerpat.

Žádost o čerpání rodičovské dovolené má být písemná. Neznamená to, že by nutně musela být podána na listině opatřené vlastnoručním podpisem. Záleží na smluvních stranách, jaké provedení zvolí. Z hlediska zákona není vyloučeno, aby zaměstnanec požádal o čerpání rodičovské dovolené třeba prostřednictvím e-mailu a požádal současně zaměstnavatele o potvrzení přijetí této žádosti. I takováto výměna e-mailů může smluvním stranám posloužit jako doklad o tom, že byla žádost podána a kdy. Prokazatelnost podání žádosti je v zájmu právní jistoty zaměstnance i zaměstnavatele.

V důsledku novely bylo do zákona ještě doplněno, že zaměstnanec musí v žádosti o čerpání rodičovské dovolené uvést, o jak dlouhé volno žádá. Cílem tohoto požadavku bylo posílení právní jistoty obou smluvních stran. Mělo by být jasné, jak dlouho chce zaměstnanec na rodičovské dovolené být a na jak dlouhou dobu jeho nepřítomnosti se tedy zaměstnavatel má připravit. V textu zákona bylo ovšem také výslovně potvrzeno, že žádost o čerpání rodičovské dovolené může zaměstnanec podávat i opakovaně.

---

Konflikt je normálním a přirozeným jevem vzájemné interakce.

1.11.2023, Ing. Pavla Blackmore, Zdroj: Verlag Dashöfer

Náklady na řešení konfliktů jsou zanedbatelné ve srovnání s náklady na ponechání konfliktů bez řešení.

Pozorování: V současné době je v Evropě více než 200 konfliktů: Konflikty nevyhnutelně vznikají mezi jednotlivci v organizaci, mezi organizačními složkami nebo mezi institucemi. Staly se součástí našich pracovních povinností, nicméně některé studie naznačují, že 30-40 % každodenní činnosti manažera je věnováno řešení nějaké formy mezilidského konfliktu.

Neschopnost manažera efektivně řešit hněv a konflikty na pracovišti může mít za následek velkou ztrátu produktivity a negativní dopad na ostatní, kteří zde pracují. Na pracovišti může docházet buď ke skutečnému, nebo domnělému nespravedlivému zacházení, emocionálnímu zneužívání, diskriminaci, sexuálnímu obtěžování, rozdílnému zacházení, kulturní rozmanitosti, hněvu, nepřátelství nebo potenciálnímu násilí. Když musí zaměstnanci snášet tyto konflikty bez dostatečných nástrojů, zdrojů, východisek nebo podpory, jsou předurčeni k tomu, aby zažívali nepříjemné pocity, které se mohou vymknout kontrole.

Definice: Obtížné chování může brzdit výkonnost ostatních a pokud se nechá být, bude se jen zhoršovat, čímž se nakazí další lidé a organizaci vzniknou skryté náklady. Má mnoho podob, jako je hrubost, křik, vyhýbání se, mobbing, pomlouvání, odmítání mluvit s ostatními nebo je uznávat, obtěžování, neustálé stěžování si nadřízeným, ignorování směrnic a pomalá práce.

Doporučení: Většina konfliktů uvnitř lidí a mezi lidmi se točí kolem nenaplněných potřeb, především psychologické potřeby kontroly, uznání, náklonnosti a respektu. Tyto potřeby jsou přirozené a zcela lidské v tom smyslu, že po nich všichni toužíme, ale pokud bylo nepřijatelné nebo problematické chování v minulosti odměněno v rámci naplnění těchto potřeb, motivuje to jedince k obtížnému chování. Měli bychom se snažit obtížné chování neodměňovat a neposilovat jednání či nečinnost, která je projevuje. Neexistuje žádná zázračná pilulka, ale existuje recept na změnu chování druhých. K vyléčení takových negativních vlastností je zapotřebí čas a trpělivost a nepomáhá problémové chování ignorovat nebo reagovat podobně či kritizovat, místo abychom někoho vyléčili nebo jen označili za problémového a byli psychiatrem jeho šílenství. Můžeme pracovat na prevenci neproduktivního a negativního chování, které vede ke konfliktům.

Neberte si to osobně

To se snadno řekne, ale těžko si to zapamatujeme, když naše emoce planou hněvem, frustrací, bezmocí nebo zmatkem nad jednáním druhého, kterého chceme označit za hloupého, nejistého, nepřátelského, méněcenného, nešťastného nebo jinak negativně zabarveného. Může se stát, že začneme daného člověka vidět pouze v tomto zabarvení a uvězníme ho ve stereotypu s nálepkou, která se stane sebenaplňující. Držet se zášti vůči lidem, se kterými musíte pracovat, vás trestá stejně jako je. Vztahy nezměníte tím, že se budete snažit kontrolovat chování druhých lidí, ale můžete je změnit tím, že změníte sebe ve vztahu k nim. Svou energii můžete vložit do obviňování a zesměšňování někoho, nebo ji můžete využít k experimentování, jak najít produktivnější způsoby interakce. Není snadné se znovu a znovu vracet pro další stejné kecy týkající se někoho, tak proč se takto důsledně chováte? Něco změňte!

Zaměřte se na zájem, ne na pozice …

Základní problém v komunikaci nespočívá ani tak v protichůdných postojích, ale v rozporu mezi potřebami, přáními, obavami a strachy každého člověka. Jeden člověk může druhému říct: “Ty jsi takový perfekcionista ve všem, co tady děláš, a mě už unavuje, že si myslíš, že máš vždycky pravdu.“ A já si myslím, že to není pravda. Tento postoj je něco, pro co se mluvčí rozhodl, ale zájem je to, co toto rozhodnutí způsobilo. Základem zájmu může být nedostatečné vzdělání a strach z konkurence se zkušeným spolupracovníkem. Druhý člověk nemusí vědomě konkurovat, ale pouze se snaží odvádět dobrou práci, ale toto vnímání umožňuje konflikt. Zájmy motivují lidi a jsou tichými hybateli za humbukem pozic.

Usměrňování zájmů spíše než pozic vede k řešení. Pro každý zájem obvykle existuje několik možných řešení, která by jej mohla uspokojit, ale příliš často lidé prostě zaujmou nejzřetelnější postoj. Když za protichůdnými postoji hledáte motivující zájmy, můžete často najít alternativní postoj, který vyhovuje nejen vašim zájmům, ale i jejich zájmům. Usmíření zájmů namísto kompromisu mezi pozicemi funguje také proto, že pod protichůdnými pozicemi se skrývá mnohem více zájmů než těch protichůdných. Máme tendenci předpokládat, že když jsou postoje druhého člověka protichůdné našim, musí být protichůdné i jeho zájmy. V mnoha konfliktech na pracovišti odhalí podrobné zkoumání skrytých zájmů existenci mnohem více společných nebo slučitelných zájmů než těch protichůdných.

Když se spolupracovník cítí ohrožen “perfekcionistou“ v kanceláři a tento pocit zastrašování přeroste v otevřené nepřátelství, mohou se tito dva lidé dostat do konfliktu. Bližší zkoumání může odhalit, že oba chtějí stabilitu na pracovišti a dobrý vzájemný vztah, ale jejich deklarované postoje je rozdělují a poškozují jejich vztah. Jakmile se postoje stanou konkrétními a explicitními, mohou být základní zájmy nevyjádřené, neuchopitelné, a dokonce i nekonzistentní. Jak tedy postupovat, abyste porozuměli zájmům, které jsou součástí konfliktu na pracovišti; nezapomeňte, že zjistit zájmy druhé osoby může být přinejmenším stejně důležité jako identifikovat ty vaše?