EPRÁVO – informace nejen pro podnikatele.

Úvod
INFORMAČNÍ SERVIS KHK KHK
Právo
EPRÁVO – informace nejen pro podnikatele.

15. 7. 2024

Legislativa a právo. Vzory právních dokumentů a smluv.*

Legislativa a právo. Vzory právních dokumentů a smluv.

Pomoc s orientací v právních úkonech souvisejících s podnikáním (právo, právní postupy a povinnosti), vzory právních dokumentů a smluv, odkazy na texty vybraných zákonů a aktuality z legislativy.

Právní průvodce

Právní průvodce BusinessInfo.cz podnikatelům pomáhá se v legislativě vyznat. Jednotlivé dokumenty a komentáře se věnují základnímu popisu příslušného tématu.

Hledat právní průvodce

Vzory právních dokumentů a smluv

Často používané smlouvy na jednom místě. Najdete zde například kupní smlouvu, pracovní smlouvu, smlouvu o dílo či smlouvu o nájmu k bytu nebo domu. Všechny vzory smluv jsou k dispozici ke stažení ve formátu MS Word

Hledat vzory právních dokumentů a smluv

Č – D

E – K – L

P – R

Týdenní monitoring Sbírky zákonů a mezinárodních smluv

Týdně publikované chronologické přehledy právních předpisů a mezinárodních smluv publikovaných ve Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv České republiky. K vybraným předpisům jsou dostupné odborné komentáře.

Seznamte se, registr smluv – část I.

Zákon o registru smluv (celým názvem „o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv“) (dále jako „ZRS“) je účinný od 1. 7. 2016 s tím, že od 1. 7. 2017 přináší svou nejtvrdší sankci – zrušení smlouvy od počátku. Ze své lektorské praxe vím, že ZRS ve většině případů zajímá spíše subjekty nakládající s veřejnými prostředky, ale z praxe advokáta vím, že by se jím měly zabývat i ostatní. A někdy také zabývají, ale až bývá bohužel pozdě. Sérií několika článků bych tedy rád tuto problematiku rozšířil a přispěl k dodržování zákonných podmínek.

Důvodem pro přijetí právní úpravy byly snahy o větší kontrolu a ostražitost při nakládání s veřejnými prostředky. Registr smluv je ale mj. také veřejně a zdarma dostupnou databází nejrůznějších smluvních typů. I přes svůj relativně malý rozsah (pouze deset paragrafů) přináší celou řadu výkladových nejasností a problémů při aplikaci. V minulosti již byl také přezkoumáván Ústavním soudem (Nález Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2019, sp.zn. Pl. ÚS 32/17), nicméně zrušen nebyl.

Povinnost uveřejnit dokument v registru smluv se týká soukromoprávních smluv, smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jestliže je alespoň jednou ze smluvní stran tzv. povinný subjekt (§ 2 odst. 1 ZRS) a současně se neuplatní žádná ze zákonem taxativně vymezených výjimek (§ 3 odst. 1, 2 ZRS).

Mezi povinně zveřejňované dokumenty řadíme vše vč. ústně uzavřených smluv, smluv uzavřených na základě objednávky, přes e-shop atd. a podstatný je obsah, nikoliv označení.

Kdo patří mezi tzv. povinné subjekty?

a) Česká republika,
b) územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
c) státní příspěvková organizace,
d) státní fond,
e) veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
f) dobrovolný svazek obcí,
g) příspěvková organizace územního samosprávného celku,
h) ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
i) obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
j) státní podnik nebo národní podnik,
k) zdravotní pojišťovna,
l) Český rozhlas nebo Česká televize, nebo
m) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.

K písm. m) doplňuji, že je obecně doporučován tzv. rozšiřující výklad při hodnocení majetkové účasti státu nebo územního samosprávného celku, tedy nepracuje se s matematickým výpočtem v procentech, ale pracuje se s většinou (např. A má většinu v B, B má většinu v C, pak i A má většinu v C).

Výjimky z povinnosti uveřejnit dokument, který by obecně bylo nutné zveřejnit, rozeberu v další části článku.

Jestliže dojdeme k závěru, že daný dokument do registru smluv patří, pak je nezbytné dodržet podmínky pro správné uveřejnění. Mezi tyto podmínky patří především:

1) Včasnost zveřejnění

2) Akceptovatelný formát

3) Správné vyplnění metadat formuláře (kdo, co, kdy, za kolik).

k bodu 1)

Zákon o registru smluv rozlišuje svým způsobem tři lhůty. První z nich není lhůtou v pravém slova smyslu, ale jde o skutečnost, že smlouva nabude účinnosti nejdříve s okamžikem uveřejnění v registru smluv. Ačkoliv tedy s touto lhůtou není spojena žádná číslice, není radno na ni nezapomenout, protože ze smlouvy lze plnit až ve chvíli, kdy je řádně uveřejněna. V praxi se to ale bohužel často děje a osoby zajišťující agendu registru smluv žijí v mylné představě, že postačí dodržovat pouze druhou a třetí lhůtu. Následky však nese nejenom povinný subjekt, ale také všechny další smluvní strany.

Druhá ze lhůt (§ 5 odst. 2 ZRS) zní na 30 dnů od uzavření smlouvy. S nedodržením této lhůty ZRS nespojuje žádnou sankci, nicméně může jít o porušení rozpočtové kázně či provinění dle jiného zákona.

A konečně třetí lhůta, ta možná nejdůležitější, zní 3 měsíce od uzavření smlouvy (§ 7 odst. 1 ZRS). Jestliže není smlouva uveřejněna ani do tří měsíců od uzavření, platí, že je smlouva zrušena od počátku. Nejblíže se hovoří o následku absolutní neplatnosti. Po uplynutí lhůty nezbude než smlouvu případně uzavřít znovu, případně řešit i bezdůvodné obohacení, které do té doby mohlo vzniknout. K tomu ale zase příště.

I zde následky nese nejenom povinný subjekt, ale také všechny další smluvní strany.

k bodu 2)

Co se týče nároků na formát, dokumenty musí být zveřejněny v otevřeném a strojově čitelném formátu. Lze použít formáty textových editorů (doc, docx, odt apod.), nebo pdf. Vždy ale musí existovat strojově čitelná vrstva textu a nepostačí např. prostý scan.

k bodu 3)

ZRS vyžaduje čtyři povinně vyplňovaná metadata, z nich dvě lze na základě výjimek vynechat.

Jde o identifikaci smluvní stran (kdo); předmět smlouvy (co); datum uzavření smlouvy (kdy); ceny (za kolik. Ne vždy musí být uvedeny smluvní strany a cena, jestliže jde o zákonem vybrané subjekty a jde o obchodní tajemství. Cenu netřeba uvádět také v případech, kdy ji nelze určit, nebo jen s nepoměrnými potížemi.

Nic samozřejmě nebrání vyplnit i další informace a údaje, ale z pohledu zákona to není třeba.

V dalších částech článku se budu věnovat např. výjimkám z povinnosti uveřejnit dokument v registru smluv a také, jak postupovat při nesprávném či absentujícím zveřejnění smlouvy.

Mgr. Miroslav Papoušek,
advokát / externí lektor zákona o registru smluv pro TSM vzdělávací agenturu

Valíček & Valíčková, advokátní kancelář

Kanceláře Brno: Nám. Svobody 18, Brno
Kancelář Praha: The Flow Building, Václavské nám. 47, Praha
Kancelář Vyškov: Dukelská 12, Vyškov
Kancelář Ivančice: Petra Bezruče 2, Ivančice

Tel.: 770 685 603

email: info@brno-advokatnikancelar.cz

Mgr. Miroslav Papoušek, Mgr. Kateřina Servusová (Valíček & Valíčková) 12.04.2024

Seznamte se, registr smluv – část II.

V předchozím článku jsem se zabýval obecnými informacemi o Zákonu o registru smluv (celým názvem „o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv“) (dále jako „ZRS“), výčtem povinných subjektů a formálních náležitostí zveřejnění dokumentu. V této části se podíváme, jaké jsou výjimky z povinnosti uveřejnit dokument v registru smluv (§ 3 odst. 1 a 2 ZRS). Oblast výjimek je obsahově náročná, proto si v této části podrobněji si vysvětlíme zhruba první polovinu z jejich výčtu.

Prvním případem, kdy nemusí být dokument či jeho část zveřejněna v registru smluv, je absence povinnosti poskytnout informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Pokud neexistuje povinnost poskytovat informaci dle „stošestky“, pak taková informace nepatří ani do registru smluv (§ 3 odst. 1 ZRS).

Další výjimky nalezneme v odstavci druhém. Výjimky můžeme obecně rozdělit dle subjektu – výjimka je založena na povaze smluvní strany, nebo dle obsahu závazku – výjimka je založena na povaze/podmínkách smlouvy. Toto rozdělení ale nemá fakticky na nic vliv a ani zákon není přehledně členěn dle těchto kategorií.

Nyní si uveďme a případně vysvětleme jednotlivá ustanovení:

a) Smlouvu uzavřenou s fyzickou osobou jednající mimo rámec podnikatelské činnosti nemusím uveřejňovat. Týká se jak nepodnikajících osob, tak i osob, které sice podnikají, ale smlouva se jejich podnikání netýká. Výjimkou z výjimky je smlouva, která se týká převodu vlastnictví k hmotné nemovité věci povinného subjektu na fyzickou osobu. Pokud tedy např. fyzická osoba nabývá vlastnictví k pozemku, musí strpět jistou míru publicity, byť v omezeném rozsahu (k fyzické osobě se uvede pouze jméno, příjmení, rok narození a obec bydliště).
b) Technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet nemusím do registru smluv uvádět. Při hodnocení obsahu dokumentu, tedy zda se na dokument výjimka vztahuje, je nutno být velmi opatrný a v případě pochybností dokumenty raději zveřejnit.
c) Smlouvu, která se týká činnosti zpravodajských služeb a Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo činnosti orgánů činných v trestním řízení při předcházení trestné činnosti, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti nebo stíhání trestných činů nebo činnosti Správy státních hmotných rezerv při pořizování a hospodaření se státními hmotnými rezervami nebo zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, včetně smlouvy, která se týká zajišťování obrany České republiky, uzavřené právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. k), ke které zakladatelskou funkci vykonává Ministerstvo obrany, netřeba zveřejňovat. Tato výjimka nebude často využívaná, nicméně pro úplnost její znění muselo zaznít.
d) Pokud je plnění smlouvy prováděno převážně mimo území ČR, pak smlouvu do registru smluv není třeba uvádět. Například půjde o smlouvy týkající se zahraničního zájezdu, či letenek, pakliže bude průběh zájezdu či letu převážně mimo Českou republiku.
e) Jestliže je smlouva uzavřena adhezním způsobem, a současně je smluvní stranou veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola, státní podnik nebo národní podnik, zdravotní pojišťovna, Český rozhlas nebo Česká televize, nebo právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby (k vysvětlení viz předchozí část článku), povinnosti uveřejnit smlouvu v registru smluv se vyhneme. Opět zde existuje výjimka z výjimky, a to že se výjimka neuplatní, jestliže jde o smlouvu týkající se veřejné zakázky. Adhezní (nebo také formulářové) jsou např. smlouvy uzavírané s bankami, mobilními operátory atd. Pozor ale na fakt, že ne všechny smlouvy uzavřené s bankou či operátorem musí být nutně adhezní.
f) Povinnost uveřejnit v registru smluv se nevztahuje na smlouvy, objednávky a faktury, které se týkají činnosti orgánů, jejich členů a organizačních složek státu uvedených v § 8 odst. 4 zákona č. 218/2000, o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a činnosti správců jejich kapitol. Tato výjimka je zřejmě jasná a nepotřebuje více vysvětlovat. Zajímavostí však je „legislativní šotek“, který v tomto ustanovení zůstal. Zmínka o objednávkách a fakturách může vyvolat dojem, že neuplatní-li se tato výjimka, pak je snad nutno objednávky a faktury uveřejňovat. Tak tomu ale není. Pojem „objednávky“ je obsahově zahrnutý pod smlouvy a slovo „faktury“ v textu zákona zůstal omylem, neboť původně se s povinností uveřejňovat faktury počítalo, ale následně došlo ke změně.
g) Smlouvu uzavřenou na komoditní burze, na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, v dražbě nebo v aukci anebo jiným obdobným postupem, s nímž je spojen zvláštní způsob přechodu nebo převodu vlastnického práva, netřeba v registru smluv uveřejňovat.
h) Zřejmě nejčastěji využívanou a diskutovanou výjimkou je hodnota plnění smlouvy stanovená na 50 tis. Kč bez DPH nebo nižší. Jestliže je plnění smlouvy 50 tis. Kč bez DPH a méně (tj. včetně této částky), pak smlouva nemusí v registru smluv být. Pozor ale na účelové „drolení“ předmětu do vícero smluv právě s cílem vyhnout se povinnosti dle ZRS. Takové by před soudem neobstálo a důsledky by se týkaly všech takových „podlimitních“ smluv. Tento limit se týká jak úplatných, tak i bezúplatných smluv. Někdy tedy bude nutné určit hodnotu smlouvy, aniž by ve smlouvě byla vyjádřena částka. U opakujících se plnění je pravidlo jednoduché – hodnota plnění sjednání na dobu určitou odpovídá součtu plnění za celé období (např. nájem, pacht atd.); u smluv na dobu neurčitou kalkulujeme s obdobím 5 let. K využití výjimky je nutné si být hodnotou předmětu naprosto jistý. Nestačí domněnka, předpoklad či odhad, že hodnota částky 50 tis. Kč bez DPH nedosahuje.
i) Smlouvu, která je uzavřena s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem, opět netřeba zveřejňovat. Jestliže se ve smlouvě taková smluvní strana vyskytne, doporučuji tuto skutečnost přímo do textu smlouvy uvést.

V dalších částí článku se budu věnovat zbývajícím výjimkám z povinnosti uveřejnit dokument v registru smluv a také, jak postupovat při nesprávném či absentujícím zveřejnění smlouvy.